Encyklopedie říká, že aerodynamika je obor fyziky, speciálně mechaniky, zkoumající silové působení na těleso, které je obtékáno proudem vzduchu. Laik by řekl, že jde prostě o to, jak vzduch působí na těleso, které se v něm pohybuje

Vždycky jsem si tak nějak dovedl představit, o co jde. Viděl jsem stovky fotek ze zkoušení aerodynamického modelu, párkrát o tom i něco četl, ale nějak mě to nechávalo klidným. Spíš jsem si užíval krásu tvarů, než bych se zabýval jejich absolutní funkčností.

Ovšem přišel týden, kdy mě tato věda začala přeci jenom fascinovat. A začalo to úplně nevinně. Mazal jsem si to na našem dlouhodobě testovaném TMaxu po dálnici na Liberec. Vedro, že mouchy padaly, takže jsem jel celej rozkšlebenej, nohy roztažený pěkně ven z kapotáže – takovej ten gaučovej posez, abych se co nejvíce ochladil. Ovšem děsil mě pohled na údaj aktuální spotřeby benzínu. Za 7,5 litru jsem přeci nikdy nejezdil. „O co tady jde, Somiku,“ říkám si, „že by podhuštěný gumy?“

Na motorce fouká

A pak mě to trklo… Co když to jsou ty vysunutý nohy? A taky že jo. Držím konstantní rychlost, rovinka, zasunu nohy do kapotáže a světe div se, po chvilce klesá aktuální spotřeba na 5,8 litru na sto. To, že bude mít takováhle drobnost tak zásadní vliv na spotřebu, bych vážně v životě netipoval. Zkusil jsem to ještě několikrát a opravdu se to potvrdilo. V ten moment jsem si vzpomněl na všechny ty novinový rozumy, jak moc zvyšuje spotřebu například box na střeše auta.

Aha, tak to bude něco podobného. Rozvíjím svůj objev dál. Dovedeme si třeba představit, jaký vliv na spotřebu tedy musí mít například na motorce hned tři kufry? Anebo jaký rozdíl musím být mezi jezdcem stošedesáticentimetrovým a mnou, tedy někým, kdo má dva metry? Vy, pánové, kteří u pivka dokola řešíte rozdíl půl litru spotřeby u jednotlivých motorek, popřemýšlejte o tom, tohle jsou totiž argumenty!

O den později sedím shodou okolností na obědě s partičkou dalších českých motonovinářů a vzácným hostem. Z Francie dorazil Francois Berni, chlapík, co má na starost export přileb Shark. A jak tak sedíme a povídáme si, Francois nám ukazuje první obrázky k novým modelům. Mezi množstvím stran prezentace mě najednou zaujme graf aerodynamického odporu jedné z přileb. Nadhodím toto téma a dozvídám se, jak moc je to složitá alchymie a kolik to dá práce udělat helmu tak, aby klouzala větrem, nebyla hlučná a neházela za jízdy jezdci hlavou. Věděli jste například, že jedním z nejproblematičtějších míst, které je potřeba nejvíc řešit, je zátylek? A mně bylo divné, proč tam některé helmy mají takové divné patvary.

Na motorce fouká

A co tím chtěl vlastně básník říci? Asi jen to, že nepřestávám být fascinován světem motorek, a čím víc se dostávám hloub a hloub, tím víc mě dostávají všechny nové podněty a souvislosti. A i když navždy zůstanu příznivcem a obdivovatelem hlavně designu, po téhle zkušenosti se prostě něco změní. Nebudu si to moct odpustit, ale už nikdy neuvidím jen a pouze ty krásné tvary motorek (či aut), ale budu určitě někde dole v podvědomí uvažovat také o tom, jak a kudy je obtéká vzduch. Neříkám, že se vyznám ve všech těch statických a dynamických tlacích, proudnicích a prouděních, ale představovat si to budu a budu ty zákonitosti umět zakomponovat do souvislostí.

Protože, jak se zdá, hlavně u tak malé a kompaktní věci, jako je motorka, jednoduše všechno souvisí se vším a všechno je nějak důležité. V souvislosti s tím by se rovněž dalo poukázat na to, jaké často řešíme u motorek nesmysly. Dlouhé hodiny se dokážeme dohadovat o titěrném rozdílu ve spotřebě jednotlivých mašin a ve finále to ovlivní taková drobnost jako použitá zavazadla nebo poloha nohou při jízdě. Mnoooo, ještě se máme hodně co učit…

Foto: redakce

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno