Nestává se často, že by si někdo vzal do pusy mocný uberbike v podobě BMW GS Adventure. A my teď máme před sebou fungl nový Triumph Tiger Explorer, o kterém se sám výrobce nestydí prohlásit, že GS je jeho hlavním soupeřem a že prestižní souboj o krále cestovatelů prohraje. Zajímalo nás, co je na tom pravdy, proto si nového Explorera půjčili a řádně ho protáhli. A tohle si o něm myslíme.
“Ten je ale vážně obrovskej,” to je první věc, která mě napadla, když nám ho v Modřanech přistavili před krám. Zprvu mě maličko vyděsila šířka motorky v oblasti nádrže, protože pocitově je tady strašně moc hmoty a bál jsem se, aby to nebylo za jízdy znát. Samozřejmě, strachoval jsem se zbytečně, ale o tom až si povíme až později.
O technice jsme věděli, takže jenom v zkratce – v jeho útrobách se ukrývá řadový tříválec o objemu 1215 cm3, který se chlubí výkonem 137 koní a točivým momentem 121 Nm. To vše na slušných 259 kilogramů suché hmotnosti.
Je tady i spousta fičur, se kterými si za jízdy můžete hrát. Nechybí nastavitelná kontrola trakce, vypínatelné ABS a na dlouhých štrekách potěší (mě obzvlášť) tempomat. O jezdcův komfort se postará rozměrná kapotáž, pohodlné sedlo umístěné v 860 mm (volitelně možno i 810 mm, na které jsem si ho nechal dát) nebo nastavitelná řídítka.
Ani za podvozek se nemusí Explorer stydět, přední otočená vidlice Kayaba působí velmi bytelně (46 mm, zdvih 190 mm) a suplovat mu bude zadní monoshock stejného výrobce. Brzdy dodal Nissin, dvojici 305 mm kotoučů na předku brzdí standardní čtyřpístek, zadní 282 mm má dvoupístek. ABS se dá vypnout, zaplať pánbůh…
Už nastartování prozradí, že tohle je docela unikátní motor. Řadovej tříválec má nádherně chraplavej zvuk – při každým prohrábnutí plynu zakašle jako vysloužilej rockovej zpěvák a taky je v něm ukryto opravdu dost síly. Jede naprosto linerálně a použitelný otáčky jsou už těsně nad volnoběhem. Kolem třech tisíc zabírá a nejvíc šťavnatý pásmo je kolem šesti – tam 260 kilo těžká motorka řádně upaluje za doprovodu neobvyklýho zvuku, za kterým se hodně lidí otočí. Líbila se mi převodovka, která je sice docela hlučná, ale ocenil jsem její přesnost. Úplná pohádka je potom vyladění vstřikování, které s motorkou neškubne ani při agresivním otevření plynu v nízkých otáčkách, který jde opravdu hodně zlehka.
Teď asi to nejdůležitější – pohodlí. No, je tady opravdu štědrý místo a strádat nebudou ani postavy s tělesnou výškou nad 190 cm. Prostor pro nohy je výbornej, sedlo kvalitně polstrovaný a je tak ho neprosedíte. Pomalu se tak dostáváme k, z mýho pohledu, největší slabině novýho Explorera. Tou jsou řídítka, respektivě jejich tvar a šířka. Jsou zkrátka moc široký, takže máte při jízdě úplně napnutý ruce. Myslel jsem si, že si na to zvyknu, ale ani po dnu ježdění mi to nesedělo. Nutí vás to mít úplně rovný záda, což je bezesporu zdravý, ale na motorce je potřeba se i občas maličko “nahrbit”, což tady nejde. Při jízdě ve stupačkách ale tvar řídítek oceníte, protože jsou přesně tam, kde mají být a máte nad motorkou pocit absolutní kontroly.
Za jízdy je pořád s čím si hrát. Všechno se dá pohodlně ovládat z řídítek a na motorce se toho dá hodně nastavit, aniž byste k tomu museli do ruky vzít šroubovák. On-board menu obsahuje třístupňovou kontrolu trakce, vypnutí ABS, automatické vypínání blikrů nebo jednotky, ve kterých chcete budíky zobrazovat. Menu je přehledné a po chvilce budete vědět, kam a jak sáhnout. Trochu mě mrzí, že když si vypnete ABS nebo kontrolu trakce, po vypnutí klíčku motorka “spadne” do defaultního nastavení, takže se opět aktivuje. Ale co si stěžuju, hlavně, že máte možnost volby – některé dnešní motorky ji v případě ABS nemají a to považuju za ohromnou škodu… Praktickou věcí je tempomat, který se na dlouhých přesunech hodí. Maličko mě ale zklamalo, že mu chvilku trvá, než se ustálí na zvolené rychlosti.
Z podvozku mám pocit absolutní jistoty. Explorer je sice těžší než BMW, ale zatáčí neutrálně, rychle a přesně. Je stejná radost posílat ho plynule do série zatáček, jako se díky velkému rejdu otáčet na úzké polňačce. Tlumiče si toho poberou hodně a jízda je naprosto “plyšová”. Vidlice se zbytečně nepotápí a motorka si “kecne” na přední kolo pouze při krizových brzdách.
U motorek by se moc nemělo koukat na spotřebu paliva, ale Explorer je cestovatelská motorka, u které se počítá s nájezdem desetitisíců kilometrů, takže tady má smysl ji zmínit. Náš průměr byl 6,2 l/100 km, což vypadá rozumně. Při “opatrnějším” používání nebude Triumph zbytečně rozežraný a v pohodě bude jezdit kolem pěti litrů, což dává reálný dojezd přes 300 km na nádrž.
Mají se teda v Německu bát? Těžko říct, ale jedno je jasný. Triumph se nebude prodávat líp než BMW GS – na to má Bavorák moc dobré postavení a je stále oblíbený (za rok navíc přijde vodník). Může mu ale hodně zákazníků sebrat, protože Explorer je vážně moc dobrá a promyšlená motorka. Do třídy velkých cestovních endur se najednou hrne celá řada výrobců – v poslední době nová Yamaha World Crosser nebo Honda Crosstourer a teď naskočil i Triumph. Začíná přituhovat, a to je jedině dobře!
Foto: Honza Karásek
