Supermotardy jsou přesně ta třída, kterou chce ochutnat snad každej z nás. Na první pohled se to zdá jako jednoduchá, levná a díky nižším absolutním rychlostem i bezpečná zábava.

Jenomže pak si postojíte někde vedle trati, kam jezdí tyhle kluci trénovat, a hned na vás padne pořádná depka: „Takhle to urvat, tak to bych určitě nedokázal.

Takže, co s tím? Zavolali jsme pana Heiníka ze Suzuki (přečtěte si náš článek o správný závodnický přípravě), aby nám poradil. Jemu se ten nápad, naučit lidi driftovat, docela zamlouval, a proto povolal do boje naše nejúspěšnějšího motárdistu motardistu Petra Vorlíčka a začalo se vysvětlovat. Co, jak a kam… Pojďte si s námi ve dvou dílech projít, co všechno je potřeba k tomu, aby i vaše zadní kolo dokázalo pomalovat asfalt.

 

Základem je motorka

Prapůvodem to jsou krosky na nízkých sedmnáctkových kolech (a s větším kotoučem). K tomu se samozřejmě muselo přizpůsobit i tlumení, což byla u přestaveb zpravidla nejvyšší částka, která dokázala i nejednoho nadšence odradit. Náš průvodce Petr k tomu říká: „Ta doba je už dávno pryč. Dneska fabriky nabízejí takové motorky, na kterých se dá jezdit (hobby) už hned, jak přijedete z krámu. Chce to jen se naučit se pracovat správně s podvozkem a nastavením. Důkladná prověrka před každou jízdou je nutná, je důležité, aby podvozek byl měkký, ale zároveň dokázal ustát i tvrdší zacházení.

 

Ideální posez

Když se budete učit jezdit na jakýkoliv mašině, tak první, co se musíte naučit, je pořádně a správně na ní sedět. „Nesmíte tý motorce překážet. Sedí se v nejnižším místě sedla, které už je konstrukčně navrženo tak, že jezdce samo navede na těžiště motorky a ideální rozvržení hmotností.

 

 

 

 

 

Při jízdě rovně je důležitý naučit se mít lokty pokud možno nahoře, abyste dosáhli nejlépe na páčky a později, až se vám podaří motorku urvat, aby bylo co nejsnazší ovládat ji (lokty dole by mohly zavadit o nádrž, naopak u při příliš vytrčených směrem nahoru by se ztratil cit pro řízení). Ve stupačkách se jezdec při jízdě jízdy rovně nepohybuje, nádrž se drží koleny a brada je přibližně na úrovni řídítek (neměli byste být ani příliš v záklonu nebo naopak.)

 

Pohyb na trati

Supermoto je hodně kontaktní záležitost. Pokud se chcete opravdu dobře vyjezdit, je potřeba najít si trať, kde si budete moct všechno zkoušet. Zapomeňte na silnice a běžný dopravní provoz, to vám vůbec k ničemu nepomůže“, komentuje na úvod zase Vorlas.

Tak a teď je konečně čas se pořádně rozjet. Ihned od začátku se bezpodmínečně nuťte k tomu, abyste měli alespoň prsty neustále na spojce (dozvíte se proč v kapitolce „drift”) a taky alespoň jeden na brzdě, protože nejčastějším důvodem pádů je podle Petra nedostatečná reakce na situaci na trati. Jezdí se hodně na těsno, a když to někoho před váma nakope, tak je potřeba bleskurychle řešit…

 

Práce nohou

Jízda na motardu má hned několik pravidel. Tím jedním z nejzákladnějších je, že se nevysedá a prakticky nikam nenaklání. „Ano, to je pravda. Držet tělo rovně nad motorkou je tady docela podstatný. Vše to opět souvisí s těžištěm a správným držením rovnováhy. Lehce naklánět se můžete opravdu až v momentě, kdy budete skutečnými mistry, a to i pouze ve chvíli, kdy budete protipohybem korigovat smyk.”

 

Pro dobré vyvažování je nutné se naučit pracovat hlavně nohama. „Do toho se už potom vžijete sami. V rychlých zatáčkách se pouze vystrčí koleno a použije se tak, aby motorka jela co možná nejrychlejc. Klasické „‚vystrčení” nohy se používá ve chvíli, kdy ta noha potřebuje kopírovat terén, a mnohdy to pomůže i k udržení stability.”

Kopyta i páčky není dobré mít příliš nízko u země, tady jde o to, že se při náklonu i tak vysoké stupačky dostanou hodně nízko k podlaze, takže by bylo dobré si předem odpustit pověstný škrtanec. Vorlas k tomu přidává: „Noha by měla být, hlavně na brzdě, jen lehce položená. Žádná křeč. Když je potřeba v zatáčce korigovat smyk nebo naopak mu trochu pomoci, jde hlavně především o to, působit na páčku s klidem a jen vahou nohy. Žádný masivní dupání“.

 

Nezchladnout v terénu

Na začátek je potřeba si zvyknout i na to, že součástí tohohle sportu je i častý střídání povrchu. „No, je pravda, že tohle se tady hodně řeší. Někdo je zvyklý na pohyb v terénu a nejde mu silnice a samozřejmě i opačně“. Důležitý je fakt se z toho rovnou se z toho nepoložit. Motorka drží na každým povrchu (s řezanýma slickama na blátě je to velká sranda) a jde jen o to jen chytit ten styl!

 

Takže, na prašných úsecích platí základní motokrosová rovnice. Vztyk do stupaček, těžiště ovládat pánví a při brzdění se neunáhlit natolik, aby jezdce překvapilo zablokované (hlavně přední) kolo. Proti pádům se nováčkům rovněž doporučuje hlídat si očištění pneumatiky při výjezdu z terénu (stačí zakývání motorkou tam a zpět), protože jednou z velmi častých chyb je plná akcelerace na gumě, která je ještě plně pokrytá bahenním nánosem (naostro, až to budete umět, tak se kolo se čistí driftem).

Lehce zaprášené kolo ale může být i pomocníkem u akceleračního driftu, tak kdy se pak musí jen dobře zacházet s plynem a nebát se toho, když pokud to maličko pod zadkem ujede.”

 

… pokračování příště. Na program přijde samozřejmě ten drift, jeho bezchybné provedení, ostrá jízda terénem, skoky a nějaký lehký závodnický akce. A pamatujte: – Donekonečna  jezdit a naučit se mít cit pro ovládání. Bez toho vůbec nic nepořídíte!

Pokračování najdete …ZDE

Foto: Honza Karásek

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno