Legenda: čtyřdobá Jawa 350 OHV

Doba, kdy Jawa patřila k předním světovým hráčům, je dávno pryč a světlé zítřky, které měly dorazit zhruba před dvaceti lety, jsou stále v nedohlednu. Ze slavného jména se pomalu stává synonymum pro zastaralé a konkurence neschopné motorky a v tom lepším případě pro zašlou slávu

Diskuze na téma budoucnosti produkce domácí značky se za posledních dvacet let dostaly od toužebného očekávání téměř do oblasti sci-fi a nejspíš jen ti největší optimisté věří tomu, že Jawa ještě někdy nabídne motorku, před kterou si doslova sedneme na zadek. Sami moc dobře vidíme, že i ti nejskalnější, kteří ještě před pár lety hrdě vykřikovali, že jen Jawa je ta pravá, přijíždějí na srazy na jimi samotnými nenáviděných „Japoncích“.

Najdou se ovšem výjimky, které se nebojí vyrazit proti proudu času a obloukem se vrátí k domácí značce a důvodem pro výměnu moderního čtyřválce z Japonska za obstarožní českou třistapadesátku rozhodně není nepříznivá finanční situace. Jednou z těchto výjimek je Roman Černý, který se pustil hluboko do minulosti a pořídil si čtyřtaktní Jawu 350 OHV ze třicátých let, o níž lze říci, že vznikla v době, kdy měla Jawa to nejlepší stále ještě před sebou.

MH: Je tahle Jawa tvoje první motorka, nebo ses k ní dostal postupně přes několik dalších strojů?
ROMAN: Jawa 350 OHV rozhodně není moje první motorka. Jsem ročník 83 a jako každý malý kluk jsem začínal na Pionýru. Z něj jsem přesednul na dvěapůlku kývačku a po ní jsem pořídil rozebraný 350 Californian. Během dvou let jsem k němu přikoupil další dva a opět v krabicích. Následovala zhruba dvacítka dvoutaktních strojů značky Jawy z padesátých, šedesátých a sedmdesátých let, mezi které se připletl i Ogar 350.

MH: Takže je Jawa tvoje srdeční záležitost a jiná značka pro tebe neexistuje nebo se ti do cesty dostala i motorka jiného než domácího výrobce?
ROMAN: Kromě Jaw jsem vlastnil i skútr ČZ 175/501 neboli Prase a ve svých jednadvaceti letech jsem si pořídil Suzuki 1200 Bandit z roku 1998. S tímhle velkým japonským čtyřválcem jsem žil zhruba tři roky, ale vzhledem k mému krátkodobému vzplanutí pro Mitsubishi Eclipse jsem se s ním musel rozloučit.

MH: Jak dlouho jsi byl nevěrný jedné stopě s tou čtyřkolovou plechovkou?
ROMAN: Necelý rok a pak mě začaly svrbět prsty. Právě v období změkčilosti s Eclipsem jsem potkal jednoho známého na Jawě 350 OHV a její vzhled i zvuk mě totálně dostal. Lásku na první pohled navíc rozdmýchalo i vyprávění majitele o jejích jízdních vlastnostech.

MH: Stačilo krátké setkání a měl jsi jasno v tom, že 350 OHV je ten jediný správný stroj pro tebe?
ROMAN: Ano, a mohl za to především její vzhled. Dostal mě tvar nádrže i rámu, jednomístné sedlo a samozřejmě jednoválcový čtyřtakt s oddělenou převodovkou. Prostě jsem ji musel mít za každou cenu, z čehož se postupem času stala realita.

MH: Jak tedy vypadala tvoje cesta k vlastní 350 OHV? Pořídil jsi kompletně zrenovovaný stroj, nebo ses pustil do renovace vraku?
ROMAN: Prvním krokem byla poměrně rychlá rozlučka s Eclipsem. Následovalo téměř úplné rozprodání mých dvoutaktních strojů a rozbití několika prasátek s nemalými úsporami. Když jsem měl pohromadě dostatek financí, tak jsem se pokoušel získat od známého 350 OHV v původním stavu používanou jejím majitelem v běžném provozu, ale ten se nehodlal se svým mazlem rozloučit. Proto jsem se rozhodl pořídit jiný stroj a k němu jsem jezdil pro cenné rady, abych náhodou nekoupil repliku místo originálu ze třicátých let, což se mi několikrát vyplatilo. Vzhledem k tomu, že jsem narazil na řadu replik a nemohl jsem najít funkční originální motorku, jsem se rozhodl koupit kompletní, ale rozebranou původní 350 OHV z roku 1938.

MH: Kdy se tohle všechno odehrávalo a v jakém stavu byly díly rozebrané motorky?
ROMAN: Majitelem hromádky dílů, která byla v dobách své největší slávy vrcholem v nabídce značky Jawa, jsem se stal v létě roku 2007. Po převozu všech částí notně ohlodaných zubem času do své garáže jsem se pustil do renovace.

MH: Jak a čím začínala renovace tvé Jawy? Co bylo nejobtížnější a co naopak nejjednodušší?
ROMAN: Za pomoci kamaráda jsem zahájil proces znovuoživování rozpůlením a kompletním rozebráním motoru. První kroky renovace představovalo obnovení všech částí motoru. Věci jako například repasi dynama, klikovky, výbrus válce, výrobu nového ozubeného soukolí na náhon dynama atd. jsem zadal specializovaným firmám. S ohledem k mým nulovým zkušenostem s repasí čtyřtaktu jsem složení motoru přenechal svému známému, který má právě s 350 OHV dlouholeté zkušenosti. Krátce po zahájení prací na motoru jsem začal s renovací ostatních dílů. Mezi první patřila obnova chromování na nádrži a po ní i na dalších částech. Kapitolu samu pro sebe představovalo chromování středů kol, kdy mi firma vrátila úplně jiné středy, které byly navíc ještě poškozené. To jsem ale zjistil až s jistým časovým odstupem, když se začalo s výpletem kol. Částka za opravu byla ve výsledku vyšší než původní cena chromování a právě tuto část renovace považuji za psychicky nejnáročnější, kdy jsem začínal pochybovat o jejím zdárném dokončení. Když jsme u toho nejnáročnějšího, tak rovnou zmíním i tu nejjednodušší část, za kterou považuji sedlo, kdy jsem v pohodě a klidu tuto část odvezl k čalouníkovi a on předvedl bezchybnou práci.

MH: Zatím ses rozpovídal o motoru, kolech a sedle, ale jak na tom byl před renovací rám a přední vidlice?
ROMAN: Rám, který je sešroubován z plechových U-profilů, byl rozebrán na čtyři díly, což ovšem nebylo to nejhorší, protože některý z předchozích majitelů uřezal jeho zadní části a upravil je pro použití zavěšení zadního kola z Péráka. Přední vidlice z lisovaných plechů měla za sebou krušný život a prodělala nejednu nehodu. Díky tomu musela být důkladně srovnána a pouzdra pro umístění osiček vahadel nově vyvložkována a vysoustružena. Po opravách všech šrámů proběhlo lakování a vlastnoruční linkování vidlice, blatníků a kastlíku na nářadí.

MH: S renovací jsi začal v druhé půlce roku 2007. Kdy začal objekt tvého snažení vypadat znovu jako motorka a kdy ses poprvé svezl?
ROMAN: Své tvary začala Jawa nabývat v zimě roku 2011. Motor se poprvé rozběhl v rámu v únoru 2012, ale tehdy ještě chyběla kola, přední vidlice a drobná bižuterie. Na první zkušební jízdu jsem vyrazil v dubnu 2012.

MH: Jak moc se liší jízda na Jawě 350 OHV od strojů, které jsi do té doby sedlal?
ROMAN: Příjemně mě překvapila svým výkonem a točivým momentem, pružností zátahu a tím, jak lehce se vede do zatáček. Naopak nepříjemnou novinkou pro mě byl průjezd přes zapadlý poklop kanalizace, kdy mi můj vlastní stroj důkladně naklepal pozadí, což je ale u motorky s neodpruženým zadním kolem naprosto běžná záležitost. Na ovládání motorky a její jízdní vlastnosti jsem si rychle zvykl i přesto, že při přidávání plynu pravou rukojetí musím zároveň otáčet i levou rukojetí kvůli nastavení ideálního předstihu. Ten musí být při startování na nule a lze jej zvyšovat až za jízdy.   

MH: Kolik jsi toho na své 350 OHV od jejího znovuzrození najel a na jak dlouhé cesty už sis s ní troufl?
ROMAN: Najel jsem během sezony něco přes tisícovku kilometrů, během nichž mě překvapilo několik drobných závad souvisejících se zajížděním motorky. Nejdelší trasu jsem absolvoval při jízdě na Jawač 2012, kdy jsem najel za víkend přes 200 kilometrů.

MH: Jaké jsou tvé plány s 350 OHV do budoucna? Nedočká se nějakých mladších sourozenců?
ROMAN: Přes zimu ji nechám odpočívat v suchu a teple garáže, ale s prvními jarními paprsky vyrazíme společně na silnice a hodlám ji používat jako motorku pro každodenní ježdění. Původně jsem chtěl mít jen 350 OHV, ale přiznám se, že v současnosti už pracuji na renovaci Jawy 500 OHC z roku 1958.

DATA JAWA 350 OHV *1938

* čtyřtaktní jednoválec s výkonem 15 koní

* chlazení vzduchem

* rám stroje vycházel z dvoutaktní Jawy 175

* čtyřstupňová převodovka

* hmotnost 140 kg

* rozvor 1320 mm

*max. rychlost 115 km/h

* cena dle stavu, až půl milionu korun

Jawa 350 OHV

V pořadí třetí čtyřtakt v historii značky Jawa je dodnes nejen jejími skalními příznivci považován za jeden z jejích vůbec nejlepších a nejhezčích modelů, a to i přesto, že se jedná o evoluci jeho přímého předchůdce. Psal se rok 1934, když na tehdejší československý trh vstoupila Jawa 350 SV poháněná vzduchem chlazeným čtyřtaktním jednoválcem s výkonem 12 koní (8,8 kW).

Rám tohoto stroje vycházel z dvoutaktní Jawy 175, což znamená, že byl dvojitý z lisovaného plechu s neodpruženým zadním kolem. Tato Jawa s čtyřstupňovou převodovkou, hmotností 125 kg a devatenáctipalcovými koly dosahovala rychlosti 100 km/h při průměrné spotřebě 3,5 litru benzinu na 100 km. Pouhý rok po uvedení tohoto modelu doplňuje nabídku Jawy novinka s označením 350 OHV, která kombinovala rám svého předchůdce s modernějším jednoválcem o výkonu 15 koní (11 kW) při 4000 ot./min.

Tento stroj se čtyřstupňovou převodovkou, hmotností 140 kg, rozvorem1320 mm a devatenáctipalcovými koly byl schopný vyvinout rychlost 115 km/h a jeho spotřeba se pohybovala okolo 3,0 litru benzinu na 100 km. K jeho zkrocení sloužily bubnové brzdy na předním i zadním kole. Zákazníci si ve druhé polovině třicátých let mohli vybírat u Jawy 350 OHV ze dvou verzí označovaných Standard a Speciál. Ty se od sebe lišily množstvím chromu a dražší verze měla větší světlomet s podsvíceným rychloměrem a nožním řazením. Rozdíl byl i v obutí, zatímco Standard si musel vystačit s 3,25-19, tak Speciál brázdil krajinu na pneumatikách 3,50-19.

Výroba Jawy 350 OHV probíhala v letech 1935 až 1946 a v celkem pěti sériích vzniklo 2700 motocyklů. Ještě v padesátých letech patřila 350 OHV mezi československými motoristy k vyhledávaným a ceněným strojům, přestože byly na trhu modernější stroje značky Jawa, které na rozdíl od dnešních dnů patřily ke světové špičce. I v současnosti je 350 OHV vyhledávaným zástupcem své značky a i díky poptávce se ceny některých dochovaných strojů pohybují okolo částek, za něž lze showroom opustit s novotou vonící supersportovní šestkou.

Foto: autor