Proč dělat na stejném základu jednu motorku, když můžete udělat hned dvě? A co takhle spojit megazábavnost Hypermotardu a cestovní vlohy Multistrady? Odpovědí z Bologny je právě tahle Hyperstrada

Poslední dobou mívám pocit, že některé motorky ani pořádně neprojdou vývojovým oddělením a už se v jejich vývoji začne řádně šťourat nějaká ta marketingová kancelář. Prostě se neptejte a udělejte to tak, tak, tak! U některých výrobců se to skrývá méně, jinde se to tají víceméně úzkostlivě.

 Ne tak u Ducati. Tam se to prostě přiznává na rovinu, co s tím dělat nějaký štráchy. Už když vyvíjeli novou generaci Hypemotarda, šoupli na vedlejší konstruktérské prkno i cestovnější verzi s více než příhodným jménem spojujícím názvy dvou motorek z aktuální nabídky – Hypestrada.

MH Test: Ducati HyperstradaMH Test: Ducati Hyperstrada

 

Po Hypermotardu baví

Že má Hyperstrada společný základ s Hypermotardem je asi jasné na první pohled. Do věčných lovišť odkráčel vzduchem chlazený dvouválec, jedenáctistovka sloužila Hyperům od roku 2007. V tradičním příhradovém rámu našel uplatnění kapalinou chlazený motor s objemem „pouhých“ 821 cm3. Pokud vám to přijde málo, pak vás vyvedu z omylu. Testastretta 11°, jak si tomuhle dvouválci říká, umí 110 koní a 89 Nm, což je slušný nárůst výkonu oproti loňskému Hypermotardu 1100 EVO (95 koní a 103 Nm). Vidíte tam to jiné zaměření? A navíc je vrchol výkonu až za hranicí devíti tisíc otáček.

Hlavním heslem jízdy je tedy touha po otáčkách. Ne, že by se nedalo jezdit na spodku a ve středu, Ducati motor skvěle vyladila a nějakého ucukaného posouvání městem se nedočkáte, ale přeci jen vás ta mrcha bude nutit jezdit o kvalt níž a pořádně s tím heftem otočit. Odměnou vám za to pak bude úsměv od ucha k uchu a také zásadní potěcha sluchového ústrojí. Ten zvuk je návykovej.

MH Test: Ducati Hyperstrada

 

Nervový systém

Ano, je to chuligán, ale na druhou stranu se pohybuje přesně na hranici výkonu, kdy vám neutrhne pracky, nebude vás děsit a nebudete se muset každou vteřinu pekelně soustředit na každý pohyb. A to je na téhle motorce právě to pravé ořechové. Nemá potřebu se s váma rvát, chce jen, abyste si to všechno na maximum užili. Společně.

Ruku v ruce se sílou motoru kráčí i schopnosti podvozku a ergonomie. Sedíte parádně roztažení na motorce a každé její kilo cítíte celým svým nervovým systémem. Do širokých, téměř rovných řídítek dostáváte tunu informací od předního kola. Ne, tohle není zdaleka jako starej Hyproš, kde jste z předního kola měli občas pocit, že vám ho někdo ukradnul. K až nadprůměrné ochotě zatáčet se přidala i skálopevná jistota v zatáčkách. Tohle všechno pak dává dohromady takovou esenci zábavy, že pokud máte rádi řezavé točivé dvouválce, nebudete chtít slézt, dokud vás úplně nedožene únava.

 

MH Test: Ducati HyperstradaMH Test: Ducati Hyperstrada

 

Po Multistradě cestuje

Zastavme se na moment v jedné situaci, která skvěle ukazuje, jak je Hyperstrada zábavnou motorkou s kapkou šílenství. Přilétám ku Praze, najíždím na okruh a doprava najednou začne houstnout, až se po pár stech metrech proměňuje v kolonu dvou řad stojících aut. Otravné? Standardně ano, i když s motorkou stát nemusíte, proplétání mezi auty brzdí a unavuje potřebnou maximální koncentrací. Dneska je to ale všechno obráceně, já se normálně raduju. Jo, a taky nezpomaluju. Spousta stojících kuželů, bomba!

Druhou tváří Hyperstrady a vlastně celé téhle historky jsou cestovatelské schopnosti nové Ducati. Proč? Protože před příjezdem do ucpaného velkoměsta mám za sebou nějakých 350 km po okreskách i dálnici. A víte co? Naprosto v pohodě. Nebudu Hyperstradu nesmyslně srovnávat s bavořím GS nebo jinými křižníky, ale i tak si troufnu prohlásit, že tohle je cestovní motorka a že bych se s ní vůbec nebál vyrazit na delší štreku po Evropě.

MH Test: Ducati Hyperstrada

 

Kdo má v ruce klíč?

Jak je to možné? Jak z čistě chuligánské motorky udělali cesťák? Nebudeme se bavit o kufrech (které jsme tak nějak, ehm, zapomněli u dovozce), o madlech pro spolujezdce, krytu motoru, USB zásuvkách ani o hlavním stojanu, které jsou v sériové výbavě. Tohle je o sedle, které je pohodlné, o vyšších řídítkách a také o malém plexi, které sice vypadá k ničemu, ale v reálu funguje. K tomu se přidává podvozek složený z USD vidlice Kayaba a monoshocku Sachs (zdvihy 150 mm), který je nastaven krapet do měkka, takže z vás české silnice nevyklepou duši. Nechybí mu samozřejmě možnost kompletního nastavení.

Už v sérii je Hyperstrada vybavena ABS, které krotí ostré brzdy Brembo, na předku radiální monoblocky M4-32. ABS je součástí tzv. Safety Packu, který krom něj obsahuje také osmistupňovou kontrolu trakce DTC. Pozitivní je, že se oba systémy dají vypnout, takže pokud nechcete k řízení pouštět počítač, je to na vás. Každopádně správně nastavené DTC spolu s moderním ABS od Sachse vám do něj budou kecat, až když je opravdu zle.

MH Test: Ducati HyperstradaMH Test: Ducati Hyperstrada

Výčet elektronických vychytávek pak doplňují nastavitelné palivové mapy, volit můžete ze tří režimů, přičemž u každého z nich si můžete vybrat nejen nastavení DTC a ABS, ale také výkon motoru (plný, nebo snížený na 75 koní) a reakci elektronického plynu. Pravda, v prvním momentě vám přijde, že je té elektroniky až moc, ale po pár dnech si jednotlivé režimy vyladíte a pak máte všechno pěkně na dva stisky tlačítka.

MH Test: Ducati HyperstradaMH Test: Ducati Hyperstrada

 

 

Centro ottimale

Tak si to pojďme pěkně shrnout. Komu udělá Hyperstrada pod zadkem radost? Máme tu skvělý dvouválcový motor s obrovskou chutí na lumpárny a krásným zvukem, který ale nevyžaduje hromadu soustředění jako jiné překoňované motory. K tomu podvozek tak akorát dělaný na naše silnice, pohodlný posaz a nějakou tu cestovní výbavu. Taky to tam vidíte tak jako já? To je prostě alpský stroj jak dělaný. Nebudu vám nic nalhávat, tahle motorka je dost podobná KTM SM T, a tu mám hodně rád.

Stejně jako u ní mě u Hyperstrady nesmírně baví ten příjemně namíchaný koktejl zábavy a komfortu. Jasně, některé motorky vás pobaví ještě víc, ale zase z nich po sto kilometrech slezete úplně vyšťavení. To se vám tady nestane. Result – pokud by mi někdo nabídl, ať si vyberu jakoukoliv motorku od Ducati, bral bych ze současné nabídky právě Hyperstradu. A to jsem si při jejím představení myslel, že je to jen hloupý marketingový trik.

MH Test: Ducati Hyperstrada

 

Malá Testastretta

O použití vodou chlazeného motoru do Hypermotardu (a tím i Hyperstrady) se už nějakou dobu spekulovalo. Všichni logicky čekali motor ze sportovní 848, ale Ducati šla jinou cestou. Motor, který bije v testované motorce, vychází z Multistrady a říká se mu Testastretta 11°. Samozřejmě se muselo upravit vrtání i zdvih (88 x 67,5 mm) a s nimi i elektronika vstřikování.

Častým dotazem je ona jedenáctka v názvu motoru. Ta značí časování otvírání ventilů, které se ze standardních 40° změnilo na právě 11°. Tím dochází nejen k přívětivějšímu chování motoru (vyhlazení křivky výkonu), ale také k jeho vyšší životnosti, díky čemuž si Ducati mohla dovolit prodloužit servisní interval Desmo rozvodu na 30 000 km (olej po patnácti). Tleskáme, páni inženýři!

 

MH Test: Ducati Hyperstrada

Foto: autor, ducati

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno