MH test: KTM 1290 Super Adventure na limitu!

8. srpna 2016 v 17:06

Autor: Karel Táborský
Fotografie: Honza Karásek

Velikost textu: smaller normal bigger

U KTM vždycky platila stará pravda – jsou to motorky pro janky. Patří mezi ně i nový 1290 Super Adventure? Vydali jsme se to zjistit do Motorlandu Bělá. ...

Nebudeme řešit proč a jak. Místo toho vám ukážeme a popíšeme, jak se na první pohled poněkud zavalitá novinka chová v situacích, do kterých se v rukách běžného zákazníka pravděpodobně nikdy nedostane. Jenže nás to prostě zajímalo, tak jsme to vyzkoušeli. První nutná věc byla povypínat veškeré elektronické asistenty jako kontrolu trakce a ABS. Potom už stačilo přepnout motor do nejostřejšího režimu Sport, vzít si pilulku na statečnost a mozek nechat doma ve skleničce. Divočina může začít…

Powerslidy

Silniční okruh Motorlandu Bělá je ideální místo na akcelerační smyky a testování kontroly trakce. Naše 1290 je obutá do nových Dunlopů Trailmax a ty nečeká zrovna lehký den. Trakci zatím nechávám zapnutou, motor mám v režimu Sport, kdy elektronika nechá zadek na plynu lehce vybočit do strany, aby pak jemným ubráním výkonu vrátila pneumatice ztracenou trakci. A je to doslova skvělé! Okamžitě poznáte, že nad kalibrací systému strávila továrna nekonečné hodiny, protože se vážně skoro nedá očůrat. Je pravda, že pokud motorce naložíte na jedničku plný plyn uprostřed oblouku ve velkém náklonu, elektronika zasáhnout nedokáže a mohlo by to bolet, ale při citlivém zacházení je doopravdy hodně benevolentní. Jako by snad věděla, jak schopný jste pilot, a podle toho upravovala svoji intervenci. Prostě boží! Při vypnuté trakci je radost motorku vodit v dlouhých powerslidech na první tři rychlostní stupně.

Motor ze Super Duka R, i když lehce zkrouhnutý na 160 koní, je pořád dost velký silák na to, aby dokázal protočit zadní kolo na požádání. Čitelnost semi-aktivního podvozku je výborná, zpětná vazba celého šasi, kterou posílá k vašim smyslům, je jednoduše excelentní a o třídu nad ostatní konkurencí. Když se kolo začne protáčet a vy instinktivně přivřete plyn, zadní tlumič se přitvrdí, a tím pádem pomůže ve chvíli, kdy by se stlačený tlumič rychle vrátil z komprese a hrozil by highsider. Rozdíly mezi jednotlivými nastaveními podvozku jsou znatelné a doopravdy se vyplatí si s nimi vzhledem k podmínkám nebo momentální náladě jezdce pohrát. Chytré a funkční. Téměř geniální, chtělo by se říct.

Skoky

OK, skákat tahle motorka asi nikdy nebude, ale pokud má v názvu slovo „Adventure“, a má být dokonce „Super“, musí si poradit i v terénu. A ona to fakt zvládá nadmíru dobře. Jako první je nutný přepnout podvozek do módu Offroad, protože na všechny ostatní se v terénu dočkáte jenom nepříjemných rázů do předních vidlic. Advík si nechá líbit i lehké skoky, i když je tady potřeba počítat s jeho váhou. Dopady na rovinu mu nedělají moc dobře a je znát, že nemá zdvihy ani soustředěnost do terénu více orientovaného eRka. Světlá výška je však více než dostatečná, takže se nemusíte strachovat o život výfukových svodů.

 

Offroad

Nové gumy Trailsmart od Dunlopu se osvědčily jako výborné univerzální obutí, protože ani mimo zpevněnou silnici neznervózněly a dokázaly najít trakci tam, kde bylo potřeba. Jasně, pokud dostanete choutky na těžší terén, chtělo by to gumy s hlubším vzorkem, ale na občasné offroad výlety jsou v pohodě.

Motorka prokázala výborné vyvážení na pomalejších sekcích, kde s ní lze dobře manipulovat i ve velmi nízkých rychlostech – tady oceníte lehce jdoucí spojku a progresivní dávkování obou brzd. Je pravda, že je to kus motorky, což může méně zkušené piloty znejistit, ale jde jenom o zvyk a trénování jemné motoriky.

Jsem si jistý, že přímá konkurence v podobě BMW GS Adventure nebo Triumphu Tiger Explorer by se tady hodně zapotila. Ani jedna z těchto motorek nemá tak dobré vyvážení a chuť dělat neplechu. Naprosto výborně nastavené je ABS v režimu Offroad, kdy citlivě zasahuje na předku, ale se zadkem můžete klouzat dle libosti. Motorka se tak může stočit do zatáčky pomocí zadní brzdy s jistotou, že vám neuteče předek ve chvíli, kdy přetěžujete rychlým nájezdem.

 

Drifty na brzdách

Naše oblíbená činnost. Všechny KTMky doslova milují, když je posíláte do začátek ve smyku. Super Advík není žádnou výjimkou, což nás při pohledu na jeho tělesnou konstituci vcelku překvapilo. Na první dobrou je to vlastně docela jednoduchý – před zatáčkou podkopnete dolů jeden dva kvalty a kombinací přední a zadní brzdy a spojky korigujete velkost, náklon a úhel a dramatičnost smyku. Počítat se ale musí s větší váhou motorky a taky rozložením její hmotnosti.

1290 není tak geniálně čitelná jako Adventure R (jedna z nejlepších motorek, kterou kdy svět viděl, to vám asi nemusíme připomínat), ale pořád si nechá líbit velké úhly. Při směrování motorky do správné stopy v probíhajícím smyku je nutné hodně pracovat s váhou jezdce, která dokáže dělat ve spolupráci s protirejdem jemné korekce. K dispozici máte více než 1/3 celkové váhy, tak je potřeba s ní pracovat. Mašina má velký rejd, takže se není třeba obávat toho, že byste se i při opravdu velkém smyku opřeli o doraz řízení, a tím pádem přišli o možnost motorku řídit. Vyzkoušeli jsme i ABS, které dokáže počítat s náklonem motorky. Teoreticky tak můžete vzít za přední brzdu naplno uprostřed zatáčky bez toho, abyste potom sbírali kousky kapotáží z pangejtu.

Teoreticky. Ano, funguje to dobře, nicméně je daleko lepší jezdit tak, abyste v zatáčce nikdy nemuseli prudce brzdit a spoléhat na asistenční systémy, které pomáhají ve chvílích, kdy si sami vyrobíte problém. Nicméně v driftech je KTM doopravdy úžasná – i přes vyšší hmotnost a velikost, která může zastrašit, je to opravdový chuligán, který necouvne před ničím.

 

Verdikt

Wow, prostě wow. 1290 Super Adventure dokázal, že KTM jenom tak neokopírovala to, co u jiných funguje, ale jede si stále po své vlastní lajně. A je to matroš, to vám tedy řeknu. S jeho koupí si totiž pořizujete hned tři motorky – mimořádně schopného cesťáka s bezprecedentním pohodlím, nástroj na dělání zábavy a bordelu mimo všechny kategorie a ultra rychlý superbike, který se schopným řidičem dokáže zadupat do země i celou řadu zalehávaček. Já říkám, že je to koupě století. Tři motorky v jedné nikde jinde nedostanete, to klidně podepíšu krví.

 

Pět věcí, proč ji budete milovat:

* 229 kilo – motorka veliká jako skříň, ale ovládá se jako dětská hračka.

* 160 koní ve dvouválci, a stejně se pořád není čeho bát.

* Umí jet divočinu, ale na vyhřívané hefty a tempomat nezapomněli.

* Semi-aktivní odpružení – znatelná změna, na kterou nepotřebujete šroubovák.

* V součtu balík maxima všeho, co vám dnešní motorky dokážou dát, jen těžko bude hledat konkurenta…


Hodnocení článku:
1 2 3 4 5

Sdílej

TwitterGoogleFacebookDeliciousLinkedinDigg

Fotografie

Diskuse: 2 komentáře

Petr Ta 10. srpna 2016, 16:43 | 0 0

Petr
Já už jí mám od jara 2016 a je fakt úžasná , najeto 7500 km a jsem stále nadšený.
Všem, kdo nastřádají nemalé peníze , vřele doporučuji.
Měl jsem KTM SMT 990 a pak KTM 1190 Adventure a teď tedy tato je doma. Můžu srovnávat a tato je nejlepší.

Článek dobře popsal, co vše tento bike umí.

Radek Houška 10. srpna 2016, 10:28 | 2 0

bude moje
Jednou, jednou ho budu vlastnit. Až doslouží má věrná 950 ADV... Krutý fotky a supr napsaný postřehy. Takhle se mi to líbí.


Přidat komentář:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.

TOPlist