Je cruiser pomalá motorka pro páprdovské courání se krajinou? Moto Guzzi California 1400 Custom rozhodně říká: ne!
Je geniální, je svá a ze zástupu černo-chromových cruiserů nejen designem vybočuje dost výrazně. Novinka loňské sezony je sice Italka, ale přišla ze zámoří. Moto Guzzi se totiž rozhodla výrazně zvýšit odbyt ve Spojených státech a tento model k tomu měla značce pomoct.
A jakoby náhodou se zrovna otevíralo nové a prudce moderní designové studio Piaggio Group (kam Guzzi patří) v kalifornské Pasadeně, a do něj nasadili legendu mezi designéry mistr Miguel Galluzzi. Ten dostal za úkol zapomenout na design předchozích sedmi generací Californie a přijít s něčím neotřelým. Povedlo se.
Ruka génia a má
Co se stane, když pošlete v Itálii působícího Argentince, aby za mořem udělal motorku pro Ameriku? Udělá něco klasického, co bude napřímo konkurovat Harleyi? Ne! Sedne s tužkou v ruce a pokusí se o něco, co bude evropsky krásné, úplně jiné než americké železo. Dokonale skloubená elegance s masivností, moderna s klasickými prvky (z profilu rovná linka napojení sedla a nádrže byla už na Californii T3 z roku 1977).
Je úžasné, jak se vůbec netlučou jemné paprsky litých kol, hluboký klasický přední blatník s radiálně chycenými brzdami a prapodivným tvarem hlavního světla, v jehož bočních výstupcích jsou navíc LEDky pro denní svícení. A to nemluvě o zadních světlech sdružujících LED brzdovky a blinkry. Klobouk dolů, Migueli!
A přeci je na ní něco amerického. Nemám na mysli masivní přední vidlici ani o dvojici doutníkových výfuků dlouhých jak nákladní vlak, ale spíš kvalitu zpracování a detaily. Na tohle museli manažeři Piaggia klást speciální důraz, Amerika si potrpí na kvalitu, a řekněme si na rovinu, Ital umí bejt trochu flink.
Tady ovšem najdete krásný hluboký lak, přesné lícování dílů, pěkné sváry, prostě všechno, jak má být. Podívejte se na držáky světla, detaily zadních tlumičů nebo skvostnej budík. Motorka je to drahá, ale taky ty prachy ukáže.
Výjimečný talent k dělání radosti
California měla už v předchozích verzích jednu neobvyklou vlastnost cruiseru, uměla zatáčet. Tedy přesněji řečeno, uměla to jako normální motorka, řekněme naháč. Ovšem nová čtrnáctka tohle dotáhla do absolutna. Dojde vám to už v momentě, kdy na ni sednete. Donutí vás mírně se předklonit, roztáhnout doširoka a nahrbit.
Trochu to připomíná třeba Griso ze stejné stáje a v reálu to znamená jedinečnou kontrolu nad motorkou. Ta má navíc nízko položené těžiště a podvozek s velkým P. Navzdory pořádné mase (300 kg suché hmotnosti) a také neuvěřitelně dlouhému rozvoru kol (1685 mm) prokázali italští inženýři velké umění – do zatáček se motorka vodí luxusně, stačí se podívat a jste tam. Nejvíc fascinující je to v rychlých překlápěčkách (znáte cestu z Desné na Souš?, kde si California odhodí sto kilo dolů a donutí vás ke sportovní jízdě.
Koukněte se na spodek předních vidlí a je hned jasno, že tahle motorka i brzdí. Ne, že by radiální čtyřpístky byly vždy zárukou skvělých brzd, ale tak nějak to většinou platí, a pokud si to srovnáte s tím, co je vrcholem techniky u konkurence… Drzé prohlášení, ale stojím si za tím a nikdo mě nepřesvědčí – žádný jiný sériový cruiser nezatáčí a nebrzdí takhle dobře!
Drze propocený smích
Všechno tohle by samo o sobě stačilo na to, aby se majitel vracel z každé projížďky s velkým úsměvem, ale pro Guzzi to bylo málo. Svoji roli musel zahrát i tým vývojářů nového motoru. Klasicky vzduchem chlazené véčko s válci vystrčenými do boku v úhlu 90° není jen nějakou inovací některé starší jednotky, tady se makalo od nuly. A stálo to za to. Můžu vám tu pět ódy na jeho zátah, ale nic asi neposlouží lépe než pohled do technické tabulky, konkrétně na řádek s maximálním točivým momentem – 120 Nm už v 2750 otáčkách. Chápete?
Pokud ne, tak věřte, že společně s 96 koni výkonu to znamená, že California zrychluje tak mocně, že digitální budík vzdává přidávání po jednotlivých číslicích a přidává chvílemi jen po desítkách. A nebudete se mu ani na pikosekundu divit. Tohle není žádné tradiční brbly brbly. Na spodku žádnej brumla, prapodivnej zvuk „žžžž“, ale od středu a nahoře je to urputnej ryk připomínající děsně naštvanou motorovou pilu (nebo řekněme trochu dvouválce od KTM).
Guzzi se navíc díky unikátnímu elastokinetickému systému uložení motoru povedlo to, že na neutrál si sice užijete příjemné vibrace, ale během jízdy vás žádné zásadní obtěžovat nebudou. Tohle je vážně moderní motorka. Tomu odpovídá také přesná a rychlá převodovka.
Drobnost i celek
Řekněme si na rovinu, zvládnout tenhle motor v takhle schopném podvozku bez elektronických pomocníků, to by chtělo hodně, ale fakt hodně pokory. A tu má v dnešní době málokdo. Takže u Guzzi nainstalovali třístupňovou kontrolu trakce a já jsem za to rád. Ona se holka během testu totiž docela nadřela, o tom, jak často blikala kontrolka při jízdně na vodě, ani nemluvě. Pravda, nepřepínal jsem si palivovou mapu na režim Pioggia (mokro), ale alespoň jsem ubral z rychlého Veloce na Turismo. Nechybí dvoukanálové ABS.
Jedna drobnost mě dostala. California má klasické velké plotny místo stupaček, ty jsou samozřejmě sklápěcí. Ale nejen to, Guzzi na ně nainstalovala plastové slidery, takže když to v zatáčce přeženete (a budete to dělat rádi), nedrhne vám o asfalt kov, ale právě plast. Když je orvete úplně, vyměníte a jdete na to znovu. Jo, je to fakt nedůležitá blbost, tisíce lidí rvou do asfaltu kovové plotny a taky to jde, ale pro mě je to detail, který demonstruje, jak u Guzzi o téhle motorce přemýšleli.
Chcete result? Můžete se zaseknout na tom, že Guzzi není H-D, stěžovat si na pitomé ovladače blinkrů a elektroniky nebo se nemusíte smířit s vyšší spotřebou (pod sedm se nedostanete). Anebo si můžete užívat nekonečné hodiny lítání, síly a zábavy. Pokud budete brát Californii jako muscle cruiser, tedy motorku na kravení, pak budete v rauši. A kdybyste náhodou měli cestovatelské choutky a nechtěli se o to všechno připravit, koukněte na Californii Touring.
Foto: archiv
