MH test: nepolapitelné BMW R 1200 RS

13. srpna 2016 v 12:22

Autor: Honza Karásek
Fotografie: Karel Táborský

Velikost textu: smaller normal bigger

Motorky v sobě mají mít něco kontroverze. A i když se navenek tváří jako bedna solidnosti, musí v nich být někde uvnitř zapiklenej čert. A to je přesně příběh tohohle zlobivého (a velesložitého) BMW. Nová R 1200 RS není totiž jen trochu kapotovaným naháčem s novým vodou hlazeným boxerem, ona je určitým symbolem! Představitelem stylu a svébytného pohledu na svět. ...

Stojíme v showroomu modro-bílé vrtulky na Proseku a necháváme se kolébat právě v takovéto atmosféře. Všechno je tu čisté, vonící novotou a posedlostí technickým hightech. Království logiky a nejmodernější technologie. Lidé se zde baví tiše, rozhodně však nejsou plaší. Tady skutečně nejde zdaleka jen o efekt, tihle zákazníci vědí, o čem to je, když se začne mluvit o přidané hodnotě.

Manuál nekonečnost

Usedám poprvé za řídítka novinky R 1200 RS a dochází mi, že tuhle motorku byste se ani neodvážili chtít po nějaké jiné značce. Přístrojovka se rozsvítí pouhým jedním stisknutím knoflíku, stejným tlačítkem stroj následně i vypnete – klíček přitom máte schovaný v kapse, delším přidržením téhož mačkátka pak dokonce i zamknete zámek v hlavě řízení, čímž motorku logicky i zabezpečíte. Hra dokonalosti a promyšlenosti, a to teprve začínáme!

V první chvíli mě napadá, že kdybych měl psát skutečný manuál k téhle motorce, byla by to asi hodně zdlouhavá a detailní práce. Popsat komplexně všechny funkce, které jsou k mání, by mi asi zabralo hodně času. Je to naprosto okouzlující, i po třech dnech testu neustále objevuji něco, co mě překvapí.

Ale zkušenost nám taky praví, že pouze na hejblátka a udělátka to rozhodně nejezdí. A motorka, to vždycky bude hlavně první dojem. Ten je na prvních metrech na R 1200 RS trochu překvapivý. Ruce jsou nějak moc roztažené dopředu a ideální pozici za řídítky chvíli hledáte. „Jako by mysleli na trochu vyšší jezdce,“ napadá mě jako první (mám 180 cm), ale je to jen o zvyku. BMW by asi nemělo v úmyslu nabídnout nějakého umrněného krpatce.

Motorka se na prvních metrech zdá tuhá, podvozek pevný, ani boxer není žádný plyšový hadráček. „Je to bručavý,“ říkáme si s Karlem. A bavíme se tím, že motor zkoušíme roztáhnout z co nejnižších otáček. Jde mu to skvěle, je vidět, že si páni inženýři hráli se spodním otáčkovým pásmem.

 

Pořád zírám, pusu nezavřu

Když není motor ještě plně prohřátý, digitální otáčkoměr naznačí, v kolika otáčkách mám řadit, abych motoru neuškodil. Palivoměr přepočítává dojezd tak pečlivě, že jsme si do poslední kapky v nádrži jistý, na kolik kilometrů mi palivo ještě vystačí. A maličká jednoduchá šipečka v levém rohu palubního displeje naznačí, kdy by bylo nejideálnější přeřadit. Nechávám se tím vším unést a vést, vím, že to mají dobře spočítaný.

A další rozkošnosti? Třeba nádrž – jdu ji plnit, a ejhle, nikde zámek na klíč. Musíte motorku vypnout a pak jednoduše páčkou víčko otevřete, samozřejmě pouze tehdy, je-li klíček na dosah. Pokud není, soustrojí zůstane zavřené, nedostane se do něj nikdo cizí. Dáte plnou a 320 km radosti započne své další odpočítávání.

Hrajete si s palivovými mapami, nastavením podvozku (v jednom i ve dvou), vlastně s celým jízdním projevem. Silnice, déšť, vlastní nastavení, těch možností je tolik, hračičkové si užijí. A BMW je v tomhle směru zkrátka k neutahání. Klasické jsou naopak přední USD vidlice, vzadu paralever, dokresluje dojem jízdně velice pevné a stabilní motorky.

 

Hubu od ucha k uchu

Hodnocení začnu nejdříve tím, co se mi nelíbí. Ty body budou tři a všechny se budou vztahovat k pohybu ve městě. Takže za prvé – analogový měl být otáčkoměr (pro radost z ručičky), a ne rychloměr! Ve světě plném bradavic čekajících s plácačkou za každým rohem se tady malá písmenka na rychloměru špatně čtou, resp. v rychlosti blbě hledají. Druhá malá výtka patří i zrcátkům, která jsou trochu moc „RS“ na to, aby měl jeden v hustém provozu přehled. A ta třetí pak bude o podvozku, protože je tužší (a to je fajn!), jenomže ne až tak moc pro spolujezdce. A protože i tuto roli jsem si při testu vyzkoušel náležitě, mohu zodpovědně prohlásit: „Na kostkách a výmolech je to vzadu občas trochu očistec…“

Teď ale obraťme list a pojďme se zalykat přednostmi. Drobností, která vám udělá tu největší radost a po které začnete tuhle motorku skutečně milovat, je RYCHLOŘAZENÍ, označované Gear Shift Assist Pro. Nyní už taky s automatickými a zcela přesnými meziplyny. Ta věc je návyková mnohem rychleji než kýbl kokainu. Ten švuňk, břink, divokost a zvuk, který to vydává za takové jízdy. Dáte plyn, hodně plynu a ta motorka se začne chovat jako… já nevím, já teď narychlo nedokážu najít to správné slovo… no, jako panzerfaust.

Prostě to vystřelíte, spálíte kilo střelnýho prachu a letíte naprosto přesně někam, nejlépe k cíli. Je to až odzbrojující. Tady je R 1200 RS naprosto sebejistá a bravurní. Pim, pim, pim, je tam dvě stě a hned zas pim, pim dva kvalty dolů, zahrčení a najíždíte do městečka zcela předpisovou rychlostí (navíc ty naprosto přesné a hodně pevné brzdy!). Motorka štěká, nevzpíná se a hlavně poslouchá. Ani nedýchám – ze světa se mi zase jednou stávají rozmazané čáry, ale já nemám dojem nejistoty. Dokonalý profil Pilot 4 jí navíc dává jistotu v zatáčkách, široké oblouky jsou vykrouženy podle předem dané šablony. Dlouho jsem nic takového nezažil. A zas dlouho nic podobného nezažiju.  

 
Pro koho tedy je?

Pro koho je? Na tuhle otázku nebude úplně jednoduchá odpověď. Snažím se vžít do role člověka, který se prochází BMW obchoďákem a má 400 v kapse. Za stejný peníz totiž můžete mít pohodlnější a cestovnější GS se stejnými systémy, možná i s kapku větší prestiží. Navíc RS bude vždycky menší, bude spíš kapotovaným naháčem než plnokrevným tourerem pro dálkoplazy.

Ale jsou tady i klady. R 1200 RS bude vždycky zábavnější a právě díky tomu udělátku rychlořazení i mnohem, mnohem urputnější. Napadá mě říct, že to bude motorka pro mnohem větší labužníky, milovníky skutečné motocyklové podstaty, pro lidi. Kteří se nechtějí jen tak zařadit do nějaké veledlouhé uniformované řady. Motorka pro chytré a náročné lidi. Pokud jste takoví, zkuste si ji, uvidíte, že budete překvapeni.


Z doplňkové výbavy:

*ESA elektronicky ovládané tlumení

*DCT dynamická kontrola trakce

*Příprava a držáky kufrů

*Cestovní 63l kufry

*Rychlořazení

*Tempomat

*Přístupový systém „Keyless Ride“

*Spoilery pod motor

*Sportovní výfuk Akrapovič

*BMW Motorrad Navigator V


Hodnocení článku:
1 2 3 4 5

Sdílej

TwitterGoogleFacebookDeliciousLinkedinDigg

Fotografie

Diskuse: 1 komentář

Standa 27. srpna 2016, 9:58 | 0 0

Zkusil jsem ji - bozi!
Svezl jsem se na ni a souhlasím. Je potřeba si na ni zvyknout, masina jediná svého druhu. Ale co mě dostalo byla ta kombinace neochvejne jistoty v přímce a zároveň obrovske lehkosti a snadnost vodeni v zatackach, to jsem nezazil. Pokud ji teda vodite stehny a tělem, dá vám vše co chcete a to v rychlostech o 20 km větších než jsem byl v oblíbených úsecích jet. Horký favorit do garáže, kdyby teda kluci nechtěli 450 za slušně vybavenou motorku :-)


Přidat komentář:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.

TOPlist