Suzuki udělala téměř geniální tah, když stvořila motorku jako je tahle. Je zábavná, je hravá, má dostatečný výkon, ale není nijak náročná na údržbu. A co je nejdůležitější, nestojí žádný jmění.
Je to Supermoto? Označení SM mluví zcela jasně, ale je tomu skutečně tak? Přesnější označení by bylo asi lehké enduro se silničními koly, protože ve srovnání se supermotardy od Husqvarny, či Husabergu má DRko mírnou nadváhu (okolo 135 kg).
Takže čistokrevný motard tomu asi říkat nemůžeme, ale s přimhouřeným okem (nebo oběma…) budiž. Pokud si DRko přivezete z obchodu domů, dostane se Vám motorky, která v ničem netápe, ale také nevyčnívá, a to platí jak o vzhledu, tak i o jízdních vlastnostech. Jednoválec o objemu 400 cm3 disponuje příjemným výkonem 40 koní, který dokáže poslat DRko na záda plynem na jedničku – na horizontu i na dvojku.
RIDING
Díky krátkým převodům si na nedostatek řazení určitě stěžovat nebudete, a tak na Drku není problém během 200m rovinky vysázet všech pět kvaltů a před zatáčkou opět všech pět zase dolů. Díky širokým řídítkům všechno dokážete kontrolovat s velikou jistotou a nájezdy bokem do zatáčky se tak stanou vaším denním chlebem.
Když jsem psal o sázení pěti kvaltů dolů a zase nahoru, asi vám došlo, že jich DRko víc nemá – bohužel, je to tak. A musím říct, že šestý rychlostní stupeň Drku docela chybí. Na pětku to můžete hnát okolo 130 km/h (já s tím jel i přes 150, ale nedoporučuji), ale motor je příliš vytočený a to na komfortu jízdy na nějakou větší dálku rozhodně nepřidá (na spotřebě ale přidá dost).
Pokud ale budete chtít přejet nějakou větší vzdálenost a pojedete rychlostí okolo 100-110 km/h dá se to velice snadno. V této rychlosti tolik nefouká, jízdní pozice je v rámci možností příjemná a tak se dá na Drku zvládnout i 200 km v kuse – dálnicím se ale vyhněte velkým obloukem a pokud možno vemte to přes hodně zakroucené okresky, protože tam je mu nejlíp. Na cestování tahle motorka ale zcela určitě není, spíš můžu říct, že se na ní dá v pohodě dojet na okruh a nemusíte ji tak táhnout za autem na vozíku.
RACING
Na okruhu (supermotardovém) se DRko cítí o něco lépe a tady konečně poznáte, proč má v označení to magické „SM“. Krátké kvalty vám tady začnou najednou dávat smysl (i když jednička by mohla být o něco delší). Motor se cítí nejlépe ve středním pásmu otáček a tak nemá smysl motorku nesmyslně točit – obecně se dá říct, že čím dřív řadíte, tím jste rychlejší.
Podvozek je nastavitelný, takže si každý může přizpůsobit podle svého. Tovární nastavení je velmi dobré na rozbité okresky, na ostřejší jízdu na okruhu je ale třeba přitvrdit. Motorka je v základu obuta do Dunlop D208, a tady není třeba si na něco stěžovat.
Brzdy začínají při delší ostré jízdě na okruhu mírně vadnout – s tím by ale měli pomoct opletené hadice. Rozhodně se na Drku vyblbnete, musíte se ale smířit s tím, že ostrým motárdům prostě stačit nebudete, ani kdybyste se rozkrájeli. Na druhou stranu ale získáte stroj, se kterým je sranda a nemusíte měnit olej a seřizovat ventily každých 500 km.
REAL
Co se týče spotřeby benzínu, není DRko nijakým výrazným žroutem. Co ale musíte mít na mysli je, že do nádrže se vejde jen něco okolo deseti litrů, takže váš maximální dojezd bude tak do 140 km, pokud tedy nebudete jezdit jako nějaký mílius – pokud to máte v plánu, kupte si nějaký chopper (nemyslím vrtulník).
Já osobně jezdím zhruba za 7 litrů – na okruhu ještě o krapet víc, tam to ale žďímu zatroleně hodně. Tyhle údaje ale neberte úplně směrodatně, protože co pilot to jiný styl jízdy, plus stojí za zmínku, že já mám na svém Drku K&N filter, dynojet a komplet laděné svody plus koncovku, což jak myslím, může spotřebu mírně ovlivnit směrem vzhůru. DRko sice nemá kontrolku stavu paliva, ale má počítadlo jednotlivých „tracků“, takže stačí vynulovat, když tankujete plnou a budete mít kvalitní přehled o tom, kolik vám zbývá paliva, krom toho ovládání na budících je velice snadné a dá se tak vše nastavit i v rukavicích.
Já osobně jezdím doplnit benzín tehdy, když mám na počítadle 120 km, neboť zanedlouho poté by došlo na rezervu. Na ni pak přepnete klasicky – tak jako třeba u MZ – malý kovový kolíček hned pod palivovou nádrží.
RESUME
Vzhled DRka nijak neoslňuje, ale ani nepobuřuje. Co by mělo být ale takovou povinností je jiná koncovka – samozřejmě otevřená. Sériový výfuk je jednak tichý, ale i velice fádní, nehledě na to, že s otevřeným výfukem se vám dostane lepší odezvy na plyn a bude o vás vědět, což je jeden z faktorů vaší bezpečnosti. Zrcátka jsou na Drku účinná a poskytnou vám velmi dobrý výhled, jejich celkový vzhled je ale pod bodem mrazu a celkový vjem docela kazí – radím vyměnit za hezčí, na okruhu úplně sundat.
Dalším takovým mírným mínusem je přední blatník, který se hodí spíše na krosku nebo na enduro, pokud ho vyměníte za kratší sportovnější blatník od Acerbisu, chybu neuděláte. Dalším povinným prvkem na tomto typu motorky jsou padáky a blástry. Zajistí vám základní ochranu a navíc vypadají dobře.
PLUSY x MÍNUSY
+ jednoduchá, ovladatelná, zvladatelná
+ zábavná motorka, na které ale nemusíte seřizovat ventily každých 500 km
+ dá se s ní dojet na okruh a nemusíte jí táhnout za autem
+ v základu obuta do Dunlop D208,tady si také není na co stěžovat
– jen pět kvaltů, šestku by to někdy sneslo
– vibrace ve vysokých otáčkách
Foto: Jounas
