Legendární SR400 se vrátila na evropské trhy a Yamaha se rozhodla podpořit její customový potenciál v rámci projektu Yard Built. V něm si významní světoví stavitelé hrají s jejími motorkami a ukazují, co se z nich dá vykřesat. Jako první si SR vzali do parády dánští Wrenchmonkees
Jednoduchost se vrací, zákazník sice na jedné straně touží po všech možných technických vymoženostech, na straně druhé ale miluje stroje, které jsou naprostou esencí motorek. Mechanicky jednoduchý motor v obyčejném kolébkovém rámu, k tomu jen ty nejnutnější věci. A přesně taková je i SR.
Ta začala svou historii jako SR500 v roce 1978 a během jedenadvaceti let, kdy se vyráběla, si získala na oblíbenosti nejen mezi těmi, kdo potřebovali motorku pro každodenní užívání, ať už ve velkoměstě jižní Evropy, nebo na asijském venkově, ale také mezi milovníky retra a přestaveb. Troufneme si říct, že po H-D je Yamaha SR nejčastějším základem pro custom. Je vidět všude, od kluků s flexou v garáži až po nejvýznamnější dílny customového světa.
Rok 1999 přinesl konec produkce SR500, ale tím tento příběh očividně ještě neskončil. O pár let později se SR vrátilo na japonský trh s kratším zdvihem a tím daným nižším objemem 399 cm3. Oproti pětistovce je zde také jiný tlumič výfuku a hlavně elektronické vstřikování namísto karburátoru. Pokud v tom všem čucháte emisní limity, váš nos je na tom dobře.
Jednoduchost, klasický styl a také pověstná nesmrtelnost způsobily, že se SR začala vracet do módy, a pokud dnes vyrazíte například do Milána, potkáte ji doslova na každém rohu. To samozřejmě nemohla Yamaha nechat bez povšimnutí a tuhle krásku se vzduchem chlazeným dvouventilovým jednoválcem nám vrátila zpět do evropských showroomů. Vivat!
Opičáci
Už od roku 1998 se Per Nielsen a Nicholas Bech věnují opravám a přestavbám motorek. V roce 2007 pak společně založili firmu Wrenchmonkees a díky svému jedinečnému a snadno rozpoznatelnému stylu se dokázali velmi rychle dostat mezi evropskou i světovou custom elitu, tedy pokud mluvíme o stále sílící vlně café racerů, scramblerů a podobných. Jejich sídlo v Kodani už dávno není pouhou dílnou, ale také luxusní prodejnou motorek a všeho možného příslušenství, a především místem pro setkávání podobně postižených petrolheads. Vloni k tomu všemu přidali vlastní kolekci stylového moto oblečení.
Po šesti letech působení mají za sebou dánští Opičáci víc než šest desítek přestavěných motorek, světe div se, jednou z prvních (#5) byla SR500. Společnými znaky, především prvních motorek, jsou naprosté očesání od všeho nepotřebného, nízká stavba na velkých kolech, loukoťová kola, nebo dokonce plné disky a především všudypřítomná černá barva. Snad žádný jiný úpravce se v začerňování jednotlivých dílů nevyžívá tolik jako Per s Nicholasem.
Ani ve spolupráci s Yamahou nejsou Wrenchmonkees poprvé. Pamatujete na café racera z Yamahy XJR1300, který byl mimochodem k vidění předloni na Motosalonu? Ano, ten se žlutým sklem předního světla, matnou titanovou barvou a parádním sedlem s cvočky. Tak to je také práce naší kodaňské dvojice. Stejně tak, jako SR je součástí projektu Yard Built.
Yard Built, to není jen přestavba
V tento moment nám dovolte, abychom vás upozornili na jeden zásadní parametr projektu Yard Built. Na rozdíl od druhého podobného, který se u Yamahy jmenuje Hyper Modified, tady nejde o to, předvést maximální možné úpravy a postavit motorku, která nemůže na silnici a vznikne vždy jen v jednom originálu. U Yard Built jde o to, dát dohromady kit, který si následně zákazníci Yamahy můžou po částech nebo kompletní pořídit, a upravit tak svoji sériovou motorku. Žádná flexa, žádné vaření, jen šroubovák, klíč a kleště. Takhle může vypadat vaše SR.
Vzhledem k výše zmíněnému se naprosto logický jeví krok Wrenchmonkees. Ti si totiž k tomuto projektu přizvali německou firmu Kedo, která je jedním z největších výrobců a distributorů dílů pro starší motorky a oldschoolové přestavby. Proč vyrábět nové díly, když je už někdo má, a navíc jsou homologovány a připraveny speciálně pro SR? Nám ta kombinace přijde geniální.
Tak se na tu skládačku pojďme podívat. Naprosto bez úprav zůstaly původní rám, kyvka, nádrž a také elektronika. Motor byl trochu povýšen jak designově (černé lakování spodní části, kryty s žebrováním), tak technicky (nerezový svod Kedo a koncovka WM). Stále se tedy pohybujeme někde kolem 25 koní maximálního výkonu, ale… No nebudeme vás přesvědčovat, že to stačí, zavolejte do nejbližší Yamahy, kdy budou mít demo bike, a jděte se svézt.
Zajímavé úpravy se dotkly podvozku. Chtělo to trochu změnit geometrii, takže přední sériová vidlice byla zkrácena a zadní tlumiče vyměněny za nové od YSS, které si lépe poradí s případným offroadovým ježděním. Kola zůstala původní, černé práškové lakování ráfků spolu s nerez dráty jim sluší. Na předním kole pak překvapivě našla místo bubnová brzda z modelu SR500T, tady si nejsme úplně jisti tou homologací a uvidíme, zda bubnovka zůstane i ve finálním kitu, který by se měl každou chvíli objevit v nabídce Yamahy i Wrenchmonkees. Každopádně vypadá parádně.
SR toho měla hodně společného s tehdejší XT500 a Opičáci to chtěli připomenout. Proto vpředu najdeme repliku světlometu XT z nabídky Kedo i s elegantním drobným držákem. Pod ním 4″ hliníkový blatník Kedo, nad ním krásný drobný budík Motogadget Tiny. Originální řídítka vystřídala motokrosová od WM s rukojeťmi Biltwell Kung-fu a páčkami Magura. Nádrž opticky snížená lakováním a hned za ní libovka v podobě jednosedla Kedo doplněného hliníkovým zadním blatníkem a jednoduchým trubkovým nosičem od Wrenchmonkees. Na závěr třešnička na dortu v podobě brašny WM Sandqvist.
Proč?
Napadá vás, proč by měl někdo upravovat svoji novou SR? No, řekněme si na rovinu, v originále je to sice stylovka, ale tady se díky pár dílům, lakování a endurovým gumám dostáváme úplně jinam. A není to jen o vzhledu. Měl jsem tu čest se s Gibbonslap osobně setkat, posedět si na ní a také s ní manipulovat a řeknu vám, že krom toho, že je to krásná motorka, tak je to taky parádní dříč pro každý den.
Naprostá univerzálnost, vysoká štíhlá stavba, takže kolo, ideální ergonomie. Zkuste na chvíli zapomenout na to, že je to výstavní kousek, leštěnka. Představte si ji omlácenou a špinavou od bláta, jak pro práci i zábavu maká někde v horách. Pořád vám to funguje? Nám ano. Jako by se vracela do dob, kdy měly motorky jediný účel – sloužit.
Foto: yamaha
