Fároš zraje jako víno. Jeho poslední generace je vybroušenější, rychlejší a ještě snadněji se řídí. Dnes jsem ho poprvé prohnal po nádherném okruhu v Portimau a tohle jsou první písmenka, které ze mě po jízdách vypadly.
Tak prvně – tohle je pořád fantasticky vybroušená motorka. Nic jiného jsme ale od Hondy čekat nemohli, oni to prostě umí. Možná si řeknete, že v dnešní „elektronické“ době nemá superbike bez kontroly trakce moc velkou šanci na úspěch, ale ty dvě hodiny na okruhu mě přesvědčily, že Honda ví, co dělá. Blade dnes představuje motorku „ze staré školy“, což může mít pro určitou část lidí pořád svoje kouzlo. A musím se přiznat, že mě to dnes hodně bavilo.
Člověk se na něm musí víc kontrolovat, víc o jízdě přemýšlet, a to rozhodně není na škodu. Na Bladu nejde jenom tak beztrestně na vrcholu zatáčky otočit plynem a doufat, že za vás elektronika udělá všechnu práci. Kdepak – Fároš se musí opravdu řídit a tím pádem se z vás každým okruhem stává lepší pilot.
Asi bych kecal, kdyby řekl, že nová generace Blada je úplně jiná motorka, než ta předchozí. Změn bylo málo a jednalo se spíš o designové vybroušení už stávající motorky. Podle mě je to dobře – proč spravovat něco, co není rozbitý. Lepší je do detailu doladit výborně fungující mašinu a tím pádem nabídnout lidem opravdu špičkový superbike.
Pořád z něj cítíte tu „hondí“ jistotu. Je to ten pocit, který je na okruhu při rychlým kole k nezaplacení. Možná vám svým charakterem nezapálí gatě, ale rozhodně se budete dobře bavit. Už jenom kvůli tomu, že se můžete soustředit na pilování vlastní jízdy a nestrachovat se o to, že vás bajk bude chtít každou sekundu zahodit.
Tomuhle pocitu solidnosti pomohly hlavně nové tlumiče Showa BPF, díky kterým máte výbornou odezvu od předního kole a tím pádem můžete krásně posouvat brzdné body a snažit se zrychlovat. Nové je i zadní dvouplášťové péro, které má zlepšovat cit v zadní gumu. Nejsem schopný říct, jak moc se tohle oproti starší motorce zlepšilo, to bych je musel mít vedle sebe. Na výjezdech je ale motorka stabilní, od zadní tlumiče necítíte žádné nepříjemné houpání a pokud je tam trochu pohybuje, způsobuje to spíš zadní guma, která má s výkonem motoru hodně velkou práci.
No, motor – to je vůbec kapilota sama pro sebe. Mít k dispozici tolik koní a udělat je kontrolovatelné, to není žádná sranda. Blade v tomhle naprosto exceluje a nikdy jsem se nepřistihnul při kacířské myšlence, že bych potřeboval větší zátah. Pořád je to litr, takže je svinsky rychlý – na konci cílovky jsem na vytočenou šestku jednou viděl i 280 km/h! Vynikající pocit jsem měl z nástupu výkonu. Přechod ze zavřeného do otevřeného plynu je naprosto plynulý a s motorkou to neškube.
Naše testovačky byly vybaveny elektronickým systém C-ABS, který mi v Portimau vůbec nevadil a nikdy mi do řízení nehrábnul. Motorku si můžete dokonce krásně nasměrovat do zatáčky plynulým driftem, elektronika vás pustí opravdu daleko. Brzdy ani po půlhodině nevadly, to chválím. Všemu pomáhá i skvěle vyladěný antihop.
První dojmy z nového Blada jsou parádní, ale to jsme mohli čekat. Fireblada asi nejde zkazit 🙂 Ta motorka je zase o kousek lepší a i když ji chybí kontrola trakce nebo přepínatelné palivové mapy, je to pořád špičkový stroj. Neměli jsme možnost jezdit na silnici, ale i v běžném provozu to bude vynikající zážitek. Motorka je prostorná, nefouká na ní a nové plně elektronické budíky se dobře čtou. A konečně má i ukazatel zařazeného kvaltu, hurááá…
Foto: Karel Táborský
