První retra SWM jsou v Čechách

11. května 2016 v 11:46

Autor: Jan "Somik" Somerauer
Fotografie: SWM

Velikost textu: smaller normal bigger

Zatímco endura italské SWM už mají v našich končinách natočeny desítky motohodin, retro modely Gran Milano a Silver Vase jsou horkou novinkou ...

Z moravského CSR Moto (swm-motocykly.cz) dorazila dobrá zpráva. První kusy novinek Gran Milano a Silver Vase jsou skladem! O čem je řeč? Lehké retro motorky se vzduchem chlazeným jednoválcem o objemu 435,7 cm3. Zajímavý je nejen jejich design, ale také zpracování a hlavně cena. Scrambler Silver Vase vyjde na 139.900 Kč s DPH, kafíčko Gran Milano 154.900 Kč

Na webu jsme vám SWM zatím nepředstavili, tak si pojďme zopakovat článek z Motohouse 11/2015, ať víte, o co jde.


 

Nová éra SWM

Na scéně se nám objevuje další z reinkarnací starých značek. Tentokrát se podíváme do Itálie, mluvit budeme především o enduru a v pozadí uslyšíme slabým hláskem cosi o Husqvarně. 

Co má společného SWM a Husqvarna? Nemálo. Prvním společným prvkem je osoba Ampelia Macchiho. Pracoval jako inženýr a technický manažer v Cagivě, Aprilii a také právě Husqvarně, v čele jejíhož vývoje seděl patnáct let. A právě tenhle muž neunesl to, že továrna v italském Biandronnu po odkoupení značky Rakušany zahálela. Rozhodl se ji tedy odkoupit, a to včetně vybavení i plánů a patentů. Už chápete? Je to vlastně dvojí reinkarnace.

Macchi je s desetiprocentním podílem také spolumajitelem firmy. Zbylých 90 % má na starosti další vizionář, Číňan Daxing Gong, stojící v čele firmy Shineray Group, velkého strojního výrobce, jehož čtyřkolky a motorky najdete také na našem trhu. Ovšem nejde tu o čínské výrobky, většina výroby probíhá přímo v továrně na břehu jezera Varese (MV Agusta je odtud pouhých pár minut). V Číně se pak vyrábí pouze části bloků, motorů a převodovek, což se pozitivně odrazilo v cílových cenách. Během období, kdy Husqvarna patřila pod BMW, zde pracovalo 340 lidí, dnes je to pouze 60. V Itálii pak probíhá také kompletní vývoj a design.

 

Návrat

Za zmínku stojí, že většina z oněch šedesáti zaměstnanců dříve pracovala ve stejné továrně, když se na jejím štítu ještě vyjímalo modré háčko s korunkou. Vracejí se tak do známého. Pokud se podíváme na endura a supermota SWM, jsou si s italskými Huskami hodně podobná. Motory jsou téměř totožné, stejně jako rámy a další komponenty. Pár změn tu najdeme, třeba vstřikování není Mikuni, ale Athena, podvozky nejsou od Sachse, ale od Kayaby. Mezi další značkové komponenty pak patří brzdy Brembo nebo ráfky Excel. A to vůbec nezní špatně!

Výroba v továrně SWM běží od letošního jara, dealeři nechybí jak v Itálii, tak po téměř celé Evropě (u nás tasovické CSR Moto, kde mají s Huskami letité zkušenosti, včetně spolupráce s několika úspěšnými závodníky). Objednávky momentálně přesáhly číslovku dva tisíce, takže se zdá, že budoucnost SWM vypadá růžově. V současné době portfolio značky obsahuje dvě ostrá endura, pětistovku supermoto, neobvyklou dvojici šestsetpadesátek (enduro, supermoto) a také se vezeme na populární vlně retra – jednoválcová čtyřistačtyřicítka tepe ve scrambleru Silver Vase a také kafíčku 440. Tím ovšem nekončíme, už na podzim by nás podle továrny měly čekat novinky v podobě ostrých endur s motory 125, 250 a 340 cm3. V jednání je také spolupráce s Rotaxem, ale o jaký motor by se mělo jednat, to je nám zatím utajeno. Že by dvouválcová devítistovka a návrat Nudy? Vzhledem k jejím prodejním úspěchům by to byl logický krok.

 

 

Historie SWM

Enduro bylo na začátku sedmdesátých let na vzestupu, a tak se do hry krom velkých značek vrhali i malí výrobci. Od roku 1971 mezi ně patřila dvojice přátel Peter Sironi a Fausto Vergani, kteří založili v italském městě Paderno Dugnano značku SVVM (Sironi, Vergani, Vimercate Moto), kterou záhy přejmenovali na SWM Speedy Working Motors. Mezi jejich první výrobky patřila ostrá endura s motory Sachs o objemu 50, 100 a 125 cm3 a už s těmi začali sklízet prodejní i závodní úspěchy. Hned při prvním mezinárodním závodu ve Španělsku na mistrovství Evropy 1971 dojel Pierluigi Rottigni druhý ve 125kách a Giuseppe Signorelli třetí ve stovkách. Silná byla také spolupráce s Rotaxem, který dodával další motory, došlo i na větší objemy, vše čtyřtakty. Během následujících let sbírala SWM tituly, a to nejen v národních pohárech, ale také světových, a to jak v enduru, tak v trialu. Na začátku osmdesátých let ale začala firma zaostávat ve vývoji a konkurence ji válcovala. To znamenalo uzavření výroby v roce 1984. 


Hodnocení článku:
1 2 3 4 5

Sdílej

TwitterGoogleFacebookDeliciousLinkedinDigg

Fotografie

Diskuse: 3 komentáře

Jara 7. června 2016, 7:17 | 0 0

WWW
Stránky českého prodejce - KATASTROFA

blade 11. května 2016, 18:52 | 0 0

swm
no ty retra 440 už jsou převážně z čína dílů, to už radši levněji originál shineray 400: http://www.levnemoto.com/motobazar-140-motorky-na-Shineray_400_EFI_Thumper

Steve 11. května 2016, 14:56 | 1 0

Bída
Prodejce nemá na webu ani fotky motorek! :-) Tím prodeji zrovna nepřispívá. Škoda, ten kafáč nevypadá zle, ale takový přístup budí dojem party amatérů, která to na podzim může zabalit.


Přidat komentář:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.

TOPlist