Autor:
Fotografie:
Zdá se, že kruh se uzavírá. Po dlouhé době tloušťky se do kategorie Easy Rider motocyklů navrací doba délky. Překvapivé je, že trendy určuje Honda ...
V tento moment je nutno říct, že Honda s návratem k čoprům (pryč od mohutných cruiserů) nepřišla tak úplně první. Prim totiž drží Harley-Davidson s modelem Rocker, u něhož také nejdřív vidíte přední kolo, pak dlouho jen chromované trubky přední vidlice a zhruba o hodinu později teprve zbytek motorky. I tak si ale Honda zaslouží naši poklonu za to, že se nebojí a pouští se na trh s velmi neobvyklým řešením.
Zdržme se u vzhledu. Na první pohled tady totiž něco nehraje – tohle přeci není Japonec. Vysoko umístěná hlava řízení, štíhlý rám, uzoučká kapkovitá nádrž, nízko položené sedlo a zadní blatník jakoby olizující širokou pneumatiku, to všechno je typický americký custom.
Když jsem ji zahlédl na fotkách poprvé, vyběhla mi v hlavě vzpomínka na stroje legendárního stavitele Arlena Nesse. Také se Honda vůbec netají tím, že se pokusila vyrobit „fabrický custom“, a už vůbec se netají tím, že primárním trhem pro tuhle motorku je USA. Však také představení proběhlo v lednu loňského roku v New Yorku (v Americe se VT prodává pod názvem Fury) a teprve o půl roku později v Evropě.
Dlouhou dobu mi vůbec nedocházela podstata existence VT1300CX. Když někdo bude chtít motorku ve stylu custom, tak si přeci nepořídí Hondu, a pokud ano, tak rozhodně ne sériovou. Až když jsem na ní poprvé projížděl městem, docvaklo mi, proč je tu. Je to chytač pohledů. Snad na žádné jiné motorce (s výjimkou megadrahého Voxana) jsem nebyl takovým středem pozornosti.
Nutno říct, že než do kavárny majitel CX dorazí, krapet se ve městě nadře. Motorka s šíleným rozvorem 1805 milimetrů opravdu není do úzkých uliček tím pravým (pro srovnání, stará VTX1300 měla 1669 mm).
Přední kolo sice jako by pocitově létalo ve vzduchu, ale stačí ho nasměrovat správným směrem, razantně přidat plyn a motorka poslušně zatočí, kam je třeba. Pokud nepůjde o utažené vracáky, odehraje se to v celkem solidních rychlostech.
Narozdíl od předního mám ze zadního kola pocit jistoty a dobré trakce. Je dobře, že se Honda nenechala strhnout trendem širokých pneumatik a na zadním kole tak běhá snesitelná dvoustovka. U zadního tlumiče je navíc nastavitelný útlum, ale my jsme do sériového nastavení nevrtali.
Hodně neobvyklá je u největšího VT jízdní pozice. Zadnici máte hodně nízko nad asfaltem, sedíte hodně v motorce, nádrž stoupá až téměř k vašim prsům. Dá se na to rychle zvyknout, problém je ale v tom, že vám motorka nedovolí alespoň trochu změnit pozici, což je při dlouhých štrekách unavující. Mrňous Carlos si navíc stěžoval na vzdálenost řidítek, v plném rejdu téměř nedosáhl.
Náš testovací model byl vybaven brzdami s ABS, a tím pádem, jak je u Hondy obvyklé, také duálním brzdným systémem (tj. při stisku páčky přední brzdy přibrzďuje také zadek). Přední brzdy... no, nic moc, ale zase je pravda, že u dlouhých vidlí to nikdy nebyl šlágr, a to zcela záměrně. Jeden kotouč na dlouhé „páce“ totiž znamená kroucení motorky. Všechno to doháněl zadní kotouč s dvoupístky, nebylo problém motorku včas zastavit, jenom si prostě musel člověk navyknout na jiný styl.
Nejlepší věcí na celé motorce je jednoznačně motor. Za ten u mě má Honda jedničku s hvězdičkou. Starý dobrý známý vodou chlazený dvouválec z VTX1300 sice neoplývá megavýkonem, ale velmi dobře to dohání slušnou porcí točivého momentu odspodu, vrchol 107 Nm je k dispozici lehce nad hranicí dvou tisíc otáček.
Hodně příjemný je také chod motoru, krásně a jemně se roztáčí a bez výrazných děr maže do otáček. Není to žádnej drsňák ani vás nenakope jako konkurenční velkoobjemové strojovny, ale tohle od něj ani neočekáváte.
Prostě pěkně v klídku, na pohodu, a přitom svižně. To celé při spotřebě 5–6 litrů v klidu a kolem devíti při svižné jízdě, což je na tak velký objem solidní. Stejnou pochvalu zaslouží také 5stupňová převodovka – k řazení není třeba velké síly, kvalty zapadají přesně, nevypadávají.
Celý motor působí už na první pohled mohutně a na jeho žebrované válce je pěkný pohled. Perfektní, chtělo by se říct...
Jo, o tom to je. Udělat radost kolemstojícím. S touhle motorkou se vám to povede, což je na VT1300CX to nejpodstatnější. Naučte se bravurně zvládat manipulaci s monstrózním strojem a rázem všechno kolem sebe zbavíte šedi průměrného dne. To je středobod a vy se budete hřát v záři jeho aury. A to považujte za nejdůležitější informaci z testu, když ho nebudete chtít číst od začátku až do konce.
Typ motoru: Čtyřdobý 52° do V kapalinou chlazený dvouválec SOHC
Vrtání x zdvih: 89.5 x 104.3 mm
Zdvihový objem: 1,312 ccm
Kompresní poměr: 9.2 : 1
Max. výkon: 42.5kW (4,250 ot. za min.)
Max. kroutící moment: 107Nm (2,250ot. za min.)
Spouštění motoru: elektrické
Převodovka: 5 rychlostí
Sekundární převod: kardan
Pneumatiky - přední: 90/90 R21M/C
Pneumatiky - zadní: 200/50 R18M/C
Odpružení - přední. 45 mm teleskopická vidlice
Odpružení - zadní: pružící jednotka s nastavitelným expanzním útlumem
Brzdy - přední: 336 mm kotoučová dvoupístková (kombinovaná 3 pístková u verze ABS)
Brzdy - zadní: 296 mm kotoučová jednopístková (kombinovaná 2 pístková u verze ABS)
Rozměry (dxšxv): 2,575 x 900 x 1,150 mm
Rozvor: 1,805 mm
Výška sedla: 678 mm
Světla výška: 126 mm
Objem nádrže12.8 l
Provozní hmotnost303 kg / 309 kg (ABS)
3/2012 Archiv
Diskuse: Žádný komentář
Přidat komentář:
Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.