Není to tak dávno, co jste dostali občanku, vlastníte čerstvé noty na motorku a chcete nasbírat první zkušenosti? My vám teď doporučíme jak na to…
RIEJU RRX 50
Éra ostrých dvoutaktních malorážek je už nenávratně pryč. Pověstný diktát převzaly čtyřtakty nejrůznějších vlastností a výkonů, některé poměrně zdařilé, jiné dost bídné úrovně. A tak jsou poslední menší baštou voňavého modrého dýmu úplně nejmenší padesátky, které představují naprosto první krůčky mlaďase v motocyklové společnosti.
Endurko RRX je sice malá padinka, ale na první pohled byste jí hádali minimálně o sto kubíků víc. Když se pak vedle ní postavíte, je to co do velikosti docela dospělá motorka, prostě žádnej záprdek. Celá je postavená jako opravdický hard enduro – jednoduchý rám, spartánské oplastování, úzké sedlo, široké hefty a notně ošpuntované obutí.
Srdcem „ereriksa“ je italský vodou chlazený dvoutakt Minarelli. V homologované verzi má sice jen necelé tři koně (to kvůli omezené rychlosti do 45 km/h pro skupinu AM), ale velice jednoduše se dá odšpuntovat na výkon vyšší. Naštěstí jsme měli tu čest s modelem, který touto kúrou prošel.
Jednoduchý výkonový upgrade spočívá ve větší trysce v karburátoru a vytažením restriktoru z výfuku. Tuto úpravu (ač je prakticky ilegální) doporučujeme, protože věc, která nedokáže překročit rychlost 45 km/h a má akceleraci kulhavé želvy, je podle nás v provozu spíše nebezpečná.
Ani takhle odšpuntovaná RRX sice není žádný divoch, ale motor už má tu příjemnou dvoutaktní špičku a dokáže se rozjet přes 70 km/h, takže ve městě nejste za obtížný hmyz. Úzce odstupňovaná 6stupňová převodovka pracuje přesně a vaše levá noha se s ní bude potýkat prakticky neustále. Heslo zní: „Řadit, řadit a zase řadit.“ Motor musíte držet neustále v pásmu největšího výkonu a otáčky vám nesměj spadnout. Hodně dlouho jsem na žádném dvoutaktu nejel a moc rád jsem si zase osvěžil vzpomínky.
————————
RIEJU Tango 250
Nápad zkřížit trialovou motorku s endurem, a vytvořit tak ideální posunovadlo do města, mimo silnice a na blbnutí, vzniknul původně u Yamahy. Zhmotněním tohoto konceptu je Tricker, který se nám nesmazatelně vryl do paměti díky neskutečnému fun-faktoru, kterým oplýval. A Rieju Tango je motorka postavená na stejném principu.
Když jsem si na Tango poprvé sednul, chvíli jsem si říkal, jestli na něj nejsem trošku přerostlej. Je to nízký, drobný a v pase neuvěřitelně štíhlý stroj. Díky 17palcovým kolům a nižším zdvihům pérování musí na zem dosáhnout i desetiletý děcko. Při pohledu shora máte zase pocit, že sedíte na regulérní šlapačce.
Druhou část obhlídky představovalo zkoumání kvality zpracování a musím říct, že mě výsledek dost překvapil. Všechno je fortelný a poctivý. Na Tangu je vidět, že jde o evropskou motorku, a kdybyste vedle něj postavili jakoukoli „čajnu“, rozdíl uvidíte na první pohled. Oproti RRX zde nenajdete dvoutakt, ale čtyřdobou dvěstěpadesátku s pěti rychlostmi. Oživit ho lze jak elektrikou, tak kick-startem, kterého jsem využíval skutečně rád.
Motor je zpřevodovaný hodně do síly a pátou rychlost tam nasázíte natotata. Projevem a výkonem bych ho přiřadil někam na úroveň nejmodernějších čtyřdobých stopětadvacítek s větší silou odspodu. I když je to dvěstěpadesátka, tak od ní nemůžete čekat výkony moderních 250kubíkových endur. Taky je škoda, že převodovka nemá o kvalt víc, protože kvůli zpřevodování na rovinkách šestka dost citelně schází.
Tango je především motorkou do města, a tomu je podřízeno všechno. Sám jsem na něm sice najel skoro dva tisíce kilometrů po všech druzích silnic, ale delší štreky jsou utrpení. Ovšem úplně o něčem jiném je to ve městě, tady je totiž jeho největší síla. Velmi rychle padne do ruky, ovládání je naprosto intuitivní a stejně jako RRX skoro nic neváží.
Osobně jsem si připadal, jako kdybych vodil kolo, a po týdnu dennodenního ježdění po Praze jsem se přistihnul, že jedu jako dobytek. Taky nejrůznější vylomeniny nejsou Tangu úplně cizí. Není to sice takovej divoch jako Tricker, ale solidní wheelie a stopku na předku svede rovněž.
Celkově jsem měl z Tanga fajn pocit a musím ho pasovat na jednoho z nejschopnějších městských „zácpoborců“ vůbec. Menším problémem je jeho kubatura, protože kvůli tomu, že se jedná o dvěstěpadesátku, si ho nemůže pořídit šestnáctiletý začátečník, a to je škoda.
Technické údaje Rieju RRX 50:
Motor
Typ: kapalinou chlazený 2dobý jednoválec
Objem: 49,7 cm3
Vrtání x zdvih: 40,3 x 39 mm
Palivový systém: karburátor Dell´Orto
Převodovka: 6stupňová
Podvozek
Rám: ocelový trubkový
Přední odpružení: teleskopická vidlice
Zadní odpružení: monoshock
Přední pneu: 80/90-21“
Zadní pneu: 110/80-18“
Přední brzda: kotouč, Ø 220 mm, 2pístkový třmen
Zadní brzda: kotouč, Ø 180 mm, 1pístkový třmen
Rozměry
Rozvor: 1405 mm
Výška sedla: 850 mm
Nádrž: 6,3 l
Provozní hmotnost: 97 kg
Technické údaje Rieju Tango 250:
Motor
Typ: vzduchem chlazený 4dobý jednoválec, OHC/2
Objem: 249 cm3
Vrtání x zdvih: 65,5 x 74 mm
Palivový systém: karburátor Dell´Orto
Převodovka: 5stupňová
Podvozek
Rám: ocelový trubkový
Přední odpružení: teleskopická vidlice Paioli, Ø 37 mm
Zadní odpružení: monoshock
Přední pneu: 100/80-17“
Zadní pneu: 130/70-17“
Přední brzda: kotouč, Ø 260 mm, 2pístkový radiální třmen
Zadní brzda: kotouč, Ø 200 mm, 1pístkový třmen
Rozměry
Rozvor: 1320 mm
Výška sedla: 820 mm
Nádrž: 5,5 l
Provozní hmotnost: 114 kg
Foto: Ivan Procházka
