Motorky mají mít svůj cíl, směr a taky svět, pro který byly stvořeny. Tahle velká černá patnáctka od Suzuki je jednoznačně pro ty z vás, které okouzlil klid širokých stupaček a vůně pohodového cestování

Asi si nebudeme nic nalhávat. Tahle motorka má zcela jasně definovaného zákazníka. Poklidný starší pán (nebo pár), který si chce dopřát pokojné cestování a pohodlí ničím nerušeného vyprdlávání pro krácení si volných chvil.

Už když točím první kilometry za velkými černými řídítky, dochází mi (téměř až bytostně), že na klidnější motorce jsem snad nikdy ještě nejezdil. Jsem v poklidu od prvního zabrčení 1462cm3 dvouválce. Už od prvních ujetých metrů vím, jaké mi bude tohle temné vozidlo poskytovat zážitky a že je určeno přesně pro všechny ty, kteří se při jízdě rádi dívají, mají cit pro detaily okolní krajiny a dovedou každou projížďku prožívat a užít si ji.

TEST: Suzuki Intruder C1500BT 

Práce s motorem

Výkon je skutečně nezáludný a díky novému chytrému vstřikování paliva SDTV (Suzuki patent) je i čistý a křišťálově jemně dávkovaný. Stejně citlivě a přesně pracuje i nová spojka, se kterou se Suzuki u tohoto modelu chlubí. Motorka se rozjíždí plynule, necuká a ani zvuk z černě lakovaných výfukových koncovek není nijak zvlášť burcující. Ano, znovu mě to obrací ke konstatování faktu, že se jedná o stroj ryze cestovní, a nebojím se říci, že až „kochací“, takže vyrvál by tady v téhle oáze majitele spíš otravoval a rušil.

Hodně moc se mi zalíbil detail zakomponování ukazatele zařazené rychlosti. Není to u cruiserů zrovna obvyklé, ale já to moje nadšení záhy vysvětlím. Jednak totiž už za ta léta tak nějak vím, že u dvouválce je zkrátka někdy dobré vědět, který je tam v dané chvíli právě zařazený kvalt (tj. neprořadíte v důležitých momentech), a hlavně mi taky už dávno docvaklo, že když si to brm brm dám krajinou, tak se mi zkrátka nechce furt dokola počítat kvalty a přemýšlet, jestli tam ta pětka už je, nebo ještě ne.

TEST: Suzuki Intruder C1500BTTEST: Suzuki Intruder C1500BT

Velké číslo pod tachometrem mi řekne, kde se právě nacházím, a já zbytečně nehledám neexistující kvalt (H-D to má řešeno třeba malou šestkou na kapličce). Co mě naopak na řazení mrzelo, bylo odstupňování mezi jedničkou a dvojkou, jsou příliš daleko od sebe a chce to chvilku zvykání si a hledání toho správného grifu, „kdy cvaknout“ a kdy ještě raději přidat a neřadit. Na to si bude muset řidič C1500BT zvyknout, ale to je jen taková prkotina.

 

Práce za řídítky

Ovládání stroje je opět navrženo zcela s ohledem na cílovku – je tedy absolutně intuitivní: Jak je ta motorka jednoduchá a elementární, tak se chová i na silnici. Starší, zběhlý maník, který si koupí motorku na relax, se přeci nebude chtít hodiny otravovat s nějakým menu a nekonečnou nabídkou funkcí, které stejně nebude nikdy potřebovat. Máte tady jen hodiny, počítadlo kilometrů a veliký tachometr – plus, do jakéhosi vějířku, přehledně koncipovaný ukazatel paliva. Celá kaplička je pak uložena ve hřbetu nádrže a je opravdu hodně přehledná.

TEST: Suzuki Intruder C1500BT

Co mě na ní možná trochu zarazilo, to byl plast, kterým je zakrytá – v obchodech by k němu měli dávat poučení o tom, čím čistit, podle mých zkušeností tohle nebude moc problém něčím poškrábat (což je estetická vada a víceméně nevratná) a popravdě k takovému barbarskému činu by mohla stačit jen obyčejná kuchyňská houbička, což jsem ale, z pochopitelných důvodů, nezkoušel…

Samotná řídítka jsou pak velkolepá, široká, monstrózní, celá černá a jejich rozteč je 90 cm (!!!), dají vám nad motorkou pocit převahy, majestátnosti. Sedlo je přirozeně široké a pohodlné, sedíte nějakých 70 cm nad zemí, chodidla zapřená na mohutných plotnách.

TEST: Suzuki Intruder C1500BT

Těžiště a rozložení váhy je nízko, z čehož plyne, že se s Intruderem dá velice dobře a předvídatelně pohybovat na místě (při šibování tam a zpět) a to opět zkušení cestovatelé ocení, protože u mnohých motorek podobné konstrukce (myšleno cruisery) je právě takový pohyb na pětníků výslovně očistcem a utrpením.

Třetí věc, která mě při obsluze téhle motorky těší, je samozřejmě její obrovský větrný štít. Ten je součástí základní výbavy a i on zcela koresponduje s celou filozofií takovéto cestovní motorky. Za štítkem jste v závětří, neperete se s poryvy větru a vlastně na vás ani moc neprší. Ano, pokud máte chuť se v klidu rozhlížet, tady si kupujete celý balík komfortu v jednom celistvém balení…

TEST: Suzuki Intruder C1500BT

 

Jízdní vlastnosti

Motor má 78 koní a jen něco nad 130 Nm, a jak již bylo řečeno, je to (V-54°) patnáctistovka. Spotřeba je ale nízká, i při nemravné jízdě se máte problém dostat nad 5 litrů. Maximálka jest někde za 170 km/h – což ale tihle kluci nepotřebují vědět, pro ně je daleko důležitější, aby byl v duši klid a mír.

Zatáčky? Opět další překvapení. Celá jezdecká pozice je o krapítek vyšší, než jak to známe u podobných motorek konkurence, a to logicky znamená, že v zatáčce nedřete plotny už od pidi-náklonu, a že se tedy můžete i trochu svobodněji pustit do vykružování oblouků. V tomhle se nezapře kmenová příslušnost ke sportovně orientované značce Suzuki, o tom žádná – oni prostě asi neumí udělat motorku, kterou by si nešlo užívat v zatáčkách. Tady má cestovní Intruder C1500T hodně velký náskok před řadou modelů ve své třídě, konkurenci předběhl, nebo spíše ukličkoval…

TEST: Suzuki Intruder C1500BTTEST: Suzuki Intruder C1500BT

Ke skvělé ovladatelnosti přispívají i zvolené pneumatiky balónového typu (130/80 R17 a 200/60 Z16) Bridgestone G852 s opravdu obloukovým profilem. Společně s 1675mm rozvorem dělají z C1500BT nejlépe ovladatelnou motorku ve své třídě, bez stresu, náladovosti a protitahu.

A ještě slovíčko o brzdách. Během testu jsme se hned několikrát setkali s tím, že se nás lidé ptali, zda tak velkou motorku (363 kg pohotovostních) zastaví vepředu jen jeden kotouč a jestli to není tak trochu risk? Naše odpověď byla jednoznačná: Není! Jednak na téhle motorce fakt nebudete nikdy jezdit rychle, jednak u podobně stavěných motorek se časem musíte zákonitě naučit přibržďovat i zadní brzdou. Výsledek je pak takový (a měření nám to dosvědčují), že brzdný efekt nízkých podlouhlých cruiserů pak bývá daleko účinnější, než jaký mají při srovnatelných rychlostech supersporty.

TEST: Suzuki Intruder C1500BT 

Jak vypadá, vybavení

Až doposud jsme jen chválili. Teď nás čeká chvilka procitnutí. Koukám se na C1500BT ze všech možných úhlů a nemůžu si pomoct, v celkovém dojmu mi přijde tak nějak laciná. Není tady teda nic, co by bylo vysloveně špatně, ale taky nic, z čeho bych se posadil na zadek. Je to zkrátka střízlivě navržená motorka.

Černé lakování úplně všeho je však dobrý nápad, motorka působí kompaktně. Opět se tady hraje na notu velkého cestování, protože v mnoha ohledech je taková povrchová úprava stálá a nenáročná. V tom je vlastně jeden z dalších plusů: Tím, že není extravagantní, se stává nadčasovou a rozhodně se vám (ani okolí) jen tak nezprotiví a neokouká. A o to tady jde taky hodně – pokud předpokládáme, že ideální kupec je středního věku, chlápek s bohatýma zkušenostma, je jasné, že tahle motorka mu doma už zůstane, že nepůjde za dva roky na inzerát…

Užijte si ji. Stejně, jako jsem si ji užil já.

TEST: Suzuki Intruder C1500BT

Foto: autor

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno