Mezi prvními se na letošním milánském veletrhu vytasila s novinkami Ducati. A rozhodně jich nebylo málo, nezůstal kámen na kameni

PANIGALE 959

Rozhodně největší vzrušení a divoké rozhovory vyvolala “malá” Panigale. “Probůh, vždyť ona má výfuk na straně!”, znělo sálem i sociálními sítěmi. Pravda, sportovní Ducati s výfukem jinde, než pod sedlem nebo pod motorem tu nebyla od devadesátých let a zapřísáhlým fanouškům značky se to může zdát jako svatokrádež. No, běžte si postěžovat do Bruselu, výfuk na straně se týká pouze verze splňující Euro 4, ostatní ho mají i nadále pod motorem, jako u předchozí verze.

 

Vykašleme se ale na výfuk a pojďme se podívat, co je u Panigale 959 nového. Jak napovídá její název, dočkali jsme se dalšího zvětšení motoru známého jako Superquadro a to na 955 cm3. S tím přichází nárůst výkonu o 6% na 157 koní v 10.500 ot. a také točivého momentu o 8% na 107,4 Nm. Kromě zvýšení objemu se motor dočkal přepracovaného vstřikování paliva a také nové anti-hoppingové spojky.

 

Lehké změny lze odhalit také na kapotáži Panigale, konkrétně nové boční panely, větší otvory pro vzduch na přední části nebo vyšší plexi. Podvozku se inovace nedotkly, nový je pouze tlumič řízení od Sachsu. Elektronicky se “malá” Panigale řadí po bok své větší sestry s kompletní výbavou – palivové mapy, ABS, kontrola trakce, nastavení brzdění motorem EBC i rychlořazení DQS. To vše pak zabaleno do 176 kg balíčku, tedy nárůst o 7 kg.

XDIAVEL a XDIAVEL S

O novém Diavelu se trochu špitalo, ale i tak Ducati vyrazila přítomným dech. Tímto modelem totiž nejen, že vstupuje do hodně luxusního segmentu, ale také by se dalo říct, že má ve své nabídce první opravdový cruiser. Oproti klasickému modelu je XDiavel totiž delší a nižší. Zadní pneu má stejných 240 mm, na jedné straně odkryté kolo, na straně druhé kyvka a řemenice. Ano, čtete správně, první Ducati v historii se sekundárním převodem pomocí řemenu.

 

Testastretta DVT 1262, tak se jmenuje nový motor použitý u XDiavela. Zaujme už při pohledu z vnějšku, je nejen doplněn broušenými partiemi, ale také nezvykle čistý. Toho Ducati docílila přesunutím oběhu chladící kapaliny do kanálků uvnitř motoru, zmizely tedy všechny hadice a vodní pumpa se také šikovně schovala. Oproti menšímu motoru u Diavela se tady hledělo především na nižší a střední pásmo otáček, XDiavel má vrchol točivého momentu už v pěti tisících a neznamená to nic menšího, než 128 Nm.  

 

Abyste dokázali tuhle nálož využít při startu od semaforu co nejlépe, dostal XDiavel novinku se zkratkou DPL, což není nic jiného, než asistent rozjezdu, neboli launch control. Nechybí ani kontrola trakce, ABS, palivové mapy nebo tempomat. Hodně zajímavou záležitostí je také variabilní ergonomie motorky – můžete si měnit polohu stupaček, zvolit jednu ze tří variant řídítek a 5 různých sedel. Dohromady to dává až 60 různých jízdních pozic. Na trh přichází souběžně dvě varianty, u modelu S najdete brzdy Brembo M50, jiná kola, optické zpracování motoru a řadu dalších detailů.

 

HYPERMOTARD 939 A HYPERSTRADA 939 

Zvyšování objemů se nevyhnulo ani řadě Hyper. Ta dostala nový motor Testastretta s objemem 937 cm3, který  se může pyšnit nárůstem výkonu o 3% (113 koní) a točivého momentu o celých 10% (97,9 Nm). Dopomohlo tomu nejen zvětšené vrtání, ale také nový výfuk a přepracované časování. Přepracovaný je také olejový chladič. A nezapomeňme na splněnou normu Euro 4.

 

Další změny? Nová LCD palubka, LEDkové blinkry zabudované do krytů rukou a Ducati Safe Pack s ABS od Boshe a kontrolou trakce. Pro fajnšmekry potom verze SP s plně stavitelným podvozkem Öhlins (přední 50 mm vidlice), třípaprskovými koly Marchesini, radiální brzdovou pumpou a nějakým tím karbonem. Pro turisty potom opět verze Hyperstrada s čelním plexi, komfortním sedlem a řadou volitelného cestovatelského příslušenství .

 

MULTISTRADA 1200 ENDURO A PIKES PEAK

Ducati se na legendární vrchařském závodu Pikes Peak poslední roky hodně daří a tak tu máme opět limitovanou edici s názvem této hory. Tak jak tomu bývalo i dříve, liší se nejen grafikou, ale také použitím karbonových dílů, sportovního výfuku Termignoni a kompletně stavitelného podvozku od Öhlinsu.

 

Mnohem zajímavější je ale nová verze Enduro. Ta na rozdíl od předchozích pokusů vyhnat Multistradu do offroadu přichází s radikálnějším přístupem. Ten začíná u podvozku – tlumiče Sachs jsou tradičně vybaveny semi-aktivním systémem Shyhook, ovšem mají delší zdvihy (200 mm) a samozřejmě jiný setup. K tomu se pak přidávají drátová kola, navíc přední má 19″. Zdá se, že to Multistrada myslí s použitím mimo asfalt opravdu vážně.

 

To naznačuje také další výbava – robustnější kryt motoru, 30litrová nádrž se zpevněnými panely po stranách. I přes nárůst objemu nádrže slibuje Ducati lepší ergonomii při jízdě ve stupačkách. Zásadní změny najdeme také u elektroniky. Zmiňovaný systém Skyhook totiž doplňuje řídící jednotka IMU, která sdružuje řadu systémů – wheelie control, kontrolu trakce, palivové mapy, tempomat a také novinky v podobě asistenta rozjezdů do kopce a LED světel svítících do zatáčky. Třešničkou na dortu se pak stává Ducati Multimedia System, který dokáže aktivně pracovat s mobilním telefonem a to nejen přijímat a vytáčet hovory, ale také třeba sdílet jízdní parametry na sociálních sítích.

 

SCRAMBLER SIXTY2

O oblíbenosti řady Scrambler u Ducati netřeba polemizovat a je jasné, že tady se cílí na dvě skupiny jezdců – na mladé a ty, kteří chtějí zůstat mladými. Ta první rozhodně dokáže ocenit také menší objem, než osmistovku a tak jí ho Ducati přináší. Scrambler Sixty2 má nový vzduchem chlazený motor o objemu 399 cm3.  Ten vykouzlí maximální výkon 41 koní v 8.750 ot. a točivý moment 34,3 Nm v 7.750 ot. Stejně jako větší bratr pak doplněn o šestistupňovou převodovku.

 

Základní šasi se sice tváří stejně, jako u osmistovky, ale už pohled do údaje rozvoru prozradí, že tomu tak není, čtyřstovka je o pár milimetrů delší (1460 mm oproti 1445 mm). Ducati tím chce docílit větší stability. Na předku pak nenajdeme USD vidlici, ale klasický teleskop Showa se zdvihem 150 mm. Rozdíl najdeme také na zadku, Sixty2 má užší zadní kolo s pneu 160/60-17. Na 14litrové nádrži chybí výměnné boční kryty, jiné jsou také třeba výfukové svody. Jediným elektronickým pomocníkem i zde zůstává dvoukanálové ABS s možností vypnutí. Škoda jen, že rozdíl v hmotnosti není větší, než 3kg (167 kg suchá). Každopádně tohle bude u mladých oblíbená motorka. Pravda, bude hodně záležet na cenové politice.

 

SCRAMBLER FLAT TRACK PRO

Tohle už je spíš designové cvičení, než vyloženě novinka, ale za shlédnutí stojí. Už podle názvu je jasné, kde se Ducati inspirovala a řadu osmistovek tak doplňuje pátá varianta s hodně sportovním lookem. Ten dotváří nejen linky na kolech a tabulka na číslo, ale také přední štítek a hlavně laděné výfuky Termignoni. 

Foto: Ducati

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno