Jméno Roland Sands, respektive značka RSD, to je již dlouhá léta v motocyklovém světě pojem. Bývalý profesionální závodník se už roky věnuje přestavbám a z jeho dílny vyjela nejedna motorka, která dokázala šokovat celý svět. Další taková je momentálně ve výrobě – flattrackové retro z Ducati Desmosedici.
Občas mi přijde, že tenhle chlapík to fakt nemá v hlavě v pořádku. No řekněte, jak ho můžou napadnout takové kreace, jako čopr s motorem z MotoGP, nebo právě tenhle tracker z bestiální Desmosedici? Pojďme se podívat, jak vzniká.
Ducati Desmosedici asi netřeba příliš představovat, stala se legendou hned, jak se zjevila. To byl rok 2008 a závodní motorka na značkách v V4 motorem o výkonu 200 koní zatřásla motocyklovým světem. Bylo jich vyrobeno pouhých 1500 kusů a pán jménem Justin Amstutz má doma v garáži hned tři. Proto není divu, že se obrátil na svého dlouholetého přítele Rolanda Sandse, aby jednu z nich přestavěl.
Začátek, to bylo samozřejmě odstrojení motorky na holý rám. Všechny kapoty byly zachovány, to kdyby Justin náhodou praštil s jednou ze svých originálních Desmosedici. Pryč šla také kola a začal se vyrábět zadní podsedlový rám. Když byl kompletní, přišla na řadu ručně vyráběná hliníková nádrž a stejně tak kryt airboxu. No, podívejte se na to, není to porno?
Stejným postupem, tedy šablony, vystřižení hliníku a ohýbání na ohýbačce, vzniká zadní část karosérie. Její tvar je kombinací tvarů původního Desmosedici a flattrackových motocyklů. Velká pozornost byla věnována tomu, aby karosérie nikde netlačila a aby se na ni vešlo pohodlné sedlo. Na motorce se bude dát jezdit každý den.
Parádní záležitostí je také zadní trubková kyvka. Podle Rolanda bylo při její konstrukci potřeba vzít v potaz hodně parametrů, především základní geometrii a fungování odpružení. Proto si kyvku nejdříve nakreslil v CADu a testoval model. Jakmile byl s výsledkem spokojen, začal na pomocném rámu svařovat trubky. Nádhera.
Stavba zatím pokračuje. Motor byl vyladěn, aby točil ještě o dva tisíce víc (18.000 otáček), připravuje se výfukové potrubí, dokončena je přední část kapotáže. My říkáme, že je to jeden z nejkrásnějších strojů, co jsme kdy viděli a moc se těšíme, až ho Roland se svým týmem dokončí. Sám pan stavitel pak jasně určuje, o co tu půjde: “Čekají ji kilometry a kilometry prašných cest, tam bude doma. Bůh žehnej statečné duši toho, kdo se opováží vyzkoušet její limity.” Amen.
Foto: RSD
