Dnešní svět customů má dva směry. Buď budete donekonečna pilovat jeden zrovna populární styl, nebo se prostě pustíte do něčeho, co půjde v ten moment těžko zařadit. Třeba café racer s obřím big twinem, jako to udělali pánové z Wildstyle
Prachatický Wildstyle a jeho kápo Roman Buš patří už roky ke známým osobnostem customové scény nejen u nás, ale i v Evropě a dá se říct, že i ve světě. Jeho motorky už přivezly ze soutěží nejednu zajímavou cenu.
Krom toho, že je Roman nadaný konstruktér, má ještě jednu výbornou vlastnost, a tou je čuch na lidi. Dokáže kolem sebe sestavit tým zajímavých spolupracovníků se zajímavými nápady. Jedním takovým je i jeho v současné době nejbližší spolupracovník Zbyněk Tureček, který má tuhle motorku „tak trochu“ na svědomí.
Výsledek spolupráce
Jaký byl tedy podíl těchto pánů na vzniku ZT? Vzhledem k tomu, že mi před lety Roman osobně ukazoval nákres téhle motorky, a to je už pár let dozadu, je mi jasné, že myšlenka vznikla v jeho vousaté hlavě. Takže řekněme, že návrh, design a dodávku dílů má na svědomí on. Zatímco Buš se věnuje hodně obchodu, Tureček je vrchním mechanikem a lakýrou Wildstylu, takže veškerou výrobu a úpravu dílů, kompletaci a lakování má na svědomí on. Mimo to mu motorka také patří.
Stavba je vždycky o lidech, kteří ji dělají, a v tomto případě se spojily dvě dost odlišné osobnosti, což je na motorce znát. Zatímco Roman je (s prominutím) starší kmet, který začal s motorkama blbnout ve větším po revoluci, má rád klasiku, velký motory a radikální customy, Zbyněk je (s prominutím) mladej čouzek, kterej krom customů může i sportovní motorky, miluje Buelly. Tak si vezměte, když se tyhle dvě věci potkají.
Na jedné straně velký motor, v tomto případě „Haryk“ od firmy Ultima, a hned 126″, což v reálu znamená 2064 cm3doplněno o 6stupňovou převodovku stejného výrobce. Dovedete si představit tu sílu? A když se podíváte na krátký výfuk 2 do 1, který si Zbyněk sám vyrobil, musí vám být jasné, že tohle bude neskutečnej řev, stádo letících draků. Na straně druhé ale streetový posaz, krátký rozvor a vynikající podvozek.
Originál v katalogu nekoupíš
Přesně s tímto postojem pánové k projektu ZT přistupovali. Čím víc toho půjde udělat vlastními silami, tím líp. Motor známe, nebylo potřeba s ním nic dělat, síly má na takovouhle lehkou motorku víc než dost. Pak byl samozřejmě potřeba nějaký rám. Ten si ve Wildstyle navrhli a vyrobili sami. Trubková kolébka zajímavě kombinuje jednoduchou konstrukci v přední a vrchní části s dvojitou na spodku a vzadu. Tam je pak uchycena trubková kyvka vlastní konstrukce, která má tlumiče velmi neobvykle uchyceny vzadu pod sedlem.
Tlumicí jednotky sice pochází z katalogu Custom Chrome, ale vzhledem k tomu, že se díky jejich poloze úplně změnila páka a chod, bylo potřeba je kompletně přestavět, předělat písty i pružiny. Celá konstrukce zadní kyvky je opravdu netradiční a je příjemné vidět, že od té doby, co s ní Wildstyle přišel, se už objevilo ve světě pár motorek, které ji kopírují.
Pokud budete pozorně koukat, objevíte pod sedlem kromě uchycení tlumičů také dvojici hadiček vedoucích kamsi do motoru. Ano, hádáte správně, jde o olejové vedení. V bobku za sedačkou je totiž ukryta olejová nádrž, což prozrazuje také víčko s kontrolním průhledem na pravé straně. To sice zvedá těžiště motorky trochu nahoru, ale věřte, že s tímhle obřím motorem je to tak nějak jedno. Zadní partie, stejně jako nádrž, jsou opět Zbyňkovou prací, vyklepáno a posvářeno z ocelového plechu.
Transplantace supersportu
Kouknete-li na přední část ZT, je vám jasné, že tohle není žádný cruiser. Nazlátlá vidle Shova, šestipístky Nissin… kde byste je hledali? Komu naskočila v hlavě MV Agusta, je na správné adrese. Dárcem orgánů se stala starší F4, která krom vidle a brzd věnovala také hořčíkové brýle.
Podvozek doplňují drátěná kola s ráfky nazutými do pneumatik s rozměry 120/80-18 a 210/40-18. I tady se očividně potkává názor Romana (Narvi tam 250!) a Zbyňka (Blbost, nejlepší je 190!). Kompromis se přesně hodí pro tento stroj.
Za zmínku rozhodně stojí Zbyňkova práce s hliníkem, frézou a soustruhem. Z té vyšlo pár zajímavých detailů, jako ovladače, stupačky nebo různé drobné díly, držáky. Celé to pak završuje moderní světlo s LEDkami umístěné v kapličce vlastní výroby. Zajímavý custom není jen o celku, ale také o detailech a tady je prostě vidět, že si Zbyněk vyhrál. Stejně tak lak, který sice na první pohled vypadá jednoduše, jen jedna barva, ale udělat světlou matnou na tak složitých tvarech asi nebyl žádný med a vypadá to fakt skvěle.
Pečlivá práce nese ovoce
Práce na téhle motorce nebyla intenzivní, pomalu se na ní dělalo už od roku 2010, hotova byla letos zjara. Nebylo kam spěchat. Myšlenky se vyvíjely, postupně se to trochu posunulo jinam, než bylo na začátku. Výsledek je někde na pomezí cruiseru a café raceru, což samo o sobě zní dost prapodivně. Zbyněk to pojmenoval jako městský cruiser, ale je mi jasné, že se radši jde svézt někam do zatáček, než se posouvat úzkými prachatickými uličkami. I když s tím zvukem…
Stojí tady uprostřed staré fabrické haly a je jednoduše fascinující. Vypadá jako nahrbené zvíře s obrovským odhaleným srdcem. Jen vystartovat po své kořisti. Tou jsou ve světě customů konkurenční motorky a do těch se ZT zakouslo slušně.
Klobouk dolů, pánové…
Foto: archiv
