Exklusivní model Panigale už není jenom pro hrstku vyvolených. Měli jako jediná redakce v Česku možnost vyzkoušet novou baby Ducati 899 Panigale na legendárním okruhu v Imole a máme pocit, že na našich silnicích bude častější jev. Je totiž nádherná, rychlá, přátelská a bude za slušnou cenu.
Začneme tím kontroverzním, co u nás na webu vzbudilo trochu očekávané haló. Ano, 899 nemá ten krásný letmák jako velká Panigale. Místo něj se na zadek motorky přestěhovala klasická dvouramenná kyvka, jejíž výroba je prostě levnější. Je to škoda? Z hlediska designu asi maličko jo, protože letmák k Panigale prostě patřil. Má to negativní vliv na jízdní zážitky? Ani náhodou! Zadek motorky je pevný a čitelný, tohle prostě pomluvit nejde. Pryč jsou i elektronické tlumiče z 1199 S a malá 899 je tak první Ducati, která používá v posledních letech tolik oblíbené vidlice BPF od firmy Showa. Ty nabízí skvělou odezvu a velmi slušný komfort. Je ta motorka nějak viditelně ošizená? V žádném případě. Dívat se na ní je zážitek, který téměř hraničí z pornografií. Hlavně v bílé s červenými koly je to totální petelice a něco, na co se dokážu bez jedinného slova koukat celé hodiny.
Tahá, ale nestraší!
Ptáte se na motor? Dvouválec Superquadro má o 8 koní víc než starší 848 EVO, ale hlavně je v celém rozsahu otáček znatelně silnější. Může za to samozřejmě větší objem, ale hlavně kratší sekundární převod, takže motorka je proti Evu pocitově mnohem výživnější. Za pět rozjížděk jsem neměl ani jednou pocit, že by se nějak zachýchala, nebo mi nepomohla ve chvíli, kdy jsem úplně dokonale netrefil správnou rychlost pro rychlý výjezd. 899 je v tomhle hodně podobná sedmpade Gixeru, který pořád představuje dokonalý mix mezi uječenou hyperkativní šestistovkou a litrovým superbikem. To je myslím pro Panigale hodně velká pochvala.
Dvouhrnek potřebuje trochu víc otáček k rozjezdu, ale od třech tisíc se dá úplně v pohodě používat. Těsně přes zásahem omezovače ze sebe dostane poslední výstřik zátahu, což mě moc potěšilo – čekal spíš sterilnější projev bez výrazných špiček a propadů, ale tohle je paráda a něco, co budete dělat často a rádi. Jakmile poprvé přidáte plyn, okamžitě budete vědět, že sedíte na Ducati. Na volnoběh se maličko ošívá, chce otáčky a hluboce duní. Zvuk výfuku je trochu vykastrovaný, ale nebojte se – lauf od Termignoni dodá ten správný soundtrack.
Na silnici bude skvělá
899 bude podle továrny jezdit z padesáti procent na silnici, takže je jasný, že nemůže řvát jako závodní motorka. Zaměření na běžnou jízdu je znát i na posazu, který je až překvapivě pohodlný. Pořád se držíte těch fanstasticky rozevřených řídítek, sedlo je o maličko pevnější a blíž k řídítkům. Ani nohy nejsou zbytečně moc zalomené, a to se musí pochválit. Z hlediska komfortu je 899 až nečekaně pohodlná, i když je to pořád dost prťavá mašina. Pochopitelně zatím nevím, jaké to bude na běžné české okresce, ale nemám důvod pochybovat.
Lehkonožka
Slovo, které mě po několika minutách jízdy nepadlo, je lehkost. Motorka je hbitá, s ochotou zatáčí a nemusíte se s ní prát. Je jasné, že tohle je stroj pro širší publikum a ne jenom pro extrémně nadaného pilota, který z ní silou vyždíme tu poslední desetinu. Nepleťte si to ale prosím s tím, že nemá koule, protože takové označení by nebylo fér. Pořád má v sobě dost velkýho čerta, kterýho ale nemusíte krotit, když na to prostě nebudete mít náladu. Existuje něco jako „rozumná“ Panigale? Mám pocit, že odteď jo…
První dvě rundy jsme jezdili na zmoklé trati, takže jsme vyzkoušeli i plnokrevné závodní obutí na vodu, které Pirelli přivezlo. Grip gum a čitelnost motorky byly téměř nepochopitelné – koleno jsem zabořil o promočeného asfaltu v Imole už v prvním kole. Motorka měla kvůli použití mokrých gum měkčí setup, takže byla v rychlosti docela nervózní a hodně živé bylo řízení. Po přezutí na závodní SuperCorsy SC2 se jízda hodně stabilizovala, ale i tak je 899 hodně živočišná motorka – v tomhle se dost podobá velké 1199. Ve vysoké rychlosti – nad 230 km/h – je v řídítkách cítit lehký pochyb, ale nemůžu říct, že by to byla nestabilita. To samé dělala i 1199 R a je to projev krátkého rozvoru kvůli hbitosti v zatáčkách.
Celý článek najdete v Motohousu č. 12/2013.
Foto: Ducati
